Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Jak se luští hieroglyfy

Nová kniha přibližuje, proč trvalo stovky let, než se podařilo rozluštit nápisy na Rosettské desce

Jak se luští hieroglyfy
K objevování toho zbývala ještě spousta. Hieroglyf mohl představovat celé slovo, slabiky, nebo samostatné zvuky. | Vojtěch Velický

Předpokládali byste, že nejsložitější luštění vás čeká, když nepřítel sepíše vzkaz tak, aby bylo z principu těžké ho přečíst. Rozlousknutí takové šifry, jakou byl za druhé světové války německý kód Enigma, vyžaduje nesmírnou vynalézavost.

A proč trvalo stovky let, než vědci rozluštili egyptské hieroglyfy? Cílem tvůrců písma nebylo sdělení skrýt. Jenomže byli už dva tisíce let mrtví a vědci o jejich jazyce nevěděli s jistotou vůbec nic. Mohli mít před sebou stejně dobře recepty jako modlitby a postrádali kulturní znalosti, které by jim pomohly se pro jednu z možností rozhodnout. Netušili, kde slova a věty začínají, nevěděli dokonce ani to, z které strany mají text číst. Luštitelé kódu Enigma alespoň věděli, že hledají něco, co se bude podobat vojenským příkazům v němčině.

Kámen dal naději

Napoleon podnikl invazi do Egypta v roce 1798 částečně proto, že francouzské intelektuály fascinovala starověká kultura, jež stvořila pyramidy, a chtěli si ji podrobit. O vnitřním životě Egypťanů toho však věděli jen málo a hieroglyfy se tenkrát nepoužívaly už tisíce let. Během oprav pevnosti však objevili kámen, který jim dal naději. Zdálo se, že je na desce zapsaný týž text ve třech abecedních systémech: v řečtině, neznámém písmu a v hieroglyfech.

Vědci zkoumající Rosettskou desku pracovali se zlomkem informací a jejich výsledek čtenáře ohromí. Nová kniha Edwarda Dolnicka The Writing of the Gods představuje stručný, přístupný a velice zábavný popis práce (zejména) Thomase Younga a Jeana-Françoise Champolliona, jež vedla k rozluštění kódu.

Dvojice mužů přistoupila k luštění invenčně. Young byl polyhistor, mezi jehož úspěchy patří třeba postulování teorie, jež stanovila, že světlo je vlnění. Champollion byl posedlý Egyptem: mluvil sám se sebou koptsky – liturgickým jazykem egyptské ortodoxní církve.

První průlom učinil Angličan. Evropská egyptologie žila po celá staletí v mylném přesvědčení, že Egypťané nepsali v ničem tak nudném, jako je abeceda, ale v mystickém jazyce čistých idejí. Young si všiml, že se v řeckém textu objevuje jméno Ptolemaia, řeckého vládce Egypta. Věděl, že Číňané zapisují západní jména čínskými znaky a využívají při tom ty, které jsou zvukově nejpodobnější, byť mají jinak zcela nesouvisející význam. Usoudil, že Egypťané dělali to samé. Naštěstí dávali jména panovníků do kroužku, kterému Francouzi říkají kartuš. Young vybral ty glyfy, které podle něj souvisely s Ptolemaiem, a potvrdil tak, že hieroglyfy nevyjadřují pouze ideje.

Zrození mimo kartuš

Champollion pokročil ještě o kus dál. Po dešifrování několika dalších řeckých jmen se přesunul k egyptským, obzvláště k „Ramesseovi“ (známému také jako Ramses). Na rozdíl od většiny kolegů věřil, že koptština, kterou v prvním tisíciletí našeho letopočtu nahradila jakožto primární jazyk Egypta arabština, je nástupcem starověké egyptštiny. Usoudil, že druhá část jména by mohla souviset s „mise“, což je koptský výraz pro „zrození“, a hledal stejné slovo v řečtině. Jakmile jej našel, vrátil se k hieroglyfům a mimo kartuš objevil symboly, které hledal. Údajně omdlel, když oznamoval svůj objev: Egypťané používali hieroglyfy i pro zvuky obyčejných slov a on přišel na to, jak rozluštit, jak to dělali.

K objevování toho zbývala ještě spousta. Hieroglyf mohl představovat celé slovo, slabiky, nebo samostatné zvuky. Záhadné značky nazývané determinativy se sice nevyslovovaly, ale v nejednoznačných situacích osvětlovaly význam slova. Prostřední nápis na desce pouze odváděl pozornost: jednalo se o zjednodušené hieroglyfy, nikoli o klíč k jejich rozluštění. Champollion nicméně odhalil, že většina gramatiky, kterou The Writing of the Gods zběžně přibližuje, je určena pro běžného čtenáře. Velké penzum práce zůstalo po jeho smrti (v pouhých jednačtyřiceti letech) nedokončené.

Tak velcí myslitelé, jako byl Isaac Newton, se domnívali, že Egypťané dospěli k podstatě všeho, na čem záleželo, a úkolem moderního věku je pouze znovu vyjevit již známé pravdy. Young a Champollion přišli na to, jak brilantní egyptská civilizace byla. Byla však zároveň dost podivná (ani ibisové jakožto posvátní ptáci neunikli její vášni pro mumifikaci) a primitivní (dělníci zbudovali pyramidy jen s pomocí trakaře). Intelektuální úspěchy Younga s Champollionem si zasluhují minimálně stejný obdiv jako pyramidy, sfingy a zlaté masky. 

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.