Vybrané články
z týdeníku The Economist

Jak PANDA útočí na děti

Autoimunitní reakce na obyčejnou infekci může u dětí vyvolat těžkou psychickou poruchu. Mnoho doktorů ji vůbec nepozná.

ilustrační foto | Shutterstock.com

Sedmiletý Garrett Pohlman se jednoho slunečného dne v září 2007 vrátil domů ze školy. S pláčem varoval svou matku, že se z elektrických zásuvek v domě šíří radiace, a jestli vyjdou z domu, ptáci je uklovají k smrti. Tato prohlášení doprovázely zvláštní grimasy. Chlapec vyplazoval jazyk a škubal rukama a nohama. Ještě o den dříve byl Garrett úplně normální chlapec. Paranoia i tiky se objevily jako blesk z čistého nebe, ale ukázaly se jako začátek strašlivé psychické degradace.

Garrett měl nakonec štěstí. Nemocniční vyšetření odhalilo o čtvrt roku později zánět dutin. Antibiotika infekci vyléčila a přinesla s sebou překvapivé zlepšení psychiatrických symptomů. Garretta postihla PANDA, dětská autoimunitní neuropsychická porucha spojená se streptokoky.

Neberou to vážně

Řada dětí ale takové štěstí nemá a některé skončí s dlouhodobými následky. Garrettovi se, jednoduše řečeno, zbláznil imunitní systém poté, co prodělal nákazu běžným streptokokem ze skupiny A, tedy zcela obvyklou bakterií. (Stejné onemocnění vyvolané jinými infekcemi se označuje jako PANS, dětský neuropsychický syndrom s akutním začátkem.)

Skutečný zázrak v medicíně: lékaři dokážou léčit svalovou atrofii

První svého druhu, nejdražší, ale bez přehánění zázračný. Nový lék na svalovou atrofii je absolutní průlom, říká neuroložka Jana Haberlová

Řada lékařů však o PANDA ani o PANS nikdy neslyšela. Někteří je považují za zcela vymyšlené. Jen hrstka zemí vydává pokyny k jejich diagnóze a léčbě. Garrettova matka Diana Pohlmanová říká, že je „vyčerpaná“ roky strávenými bojem za to, aby doktoři brali toto onemocnění vážně.

Situace se začíná měnit. Vědci se pustili do detailního popisu obtíží a do přesného určení, co se děje s imunitním systémem postižených. Britská ministryně zdravotnictví Maria Caulfieldová během svého vystoupení 12. září sdělila zákonodárcům, že PANDA a PANS existují a že jsou vyvolané infekcemi.

Podobné úsilí přichází zdola. Podle průzkumu veřejného mínění, jejž v roce 2020 provedla charitativní organizace PANS PANDAS UK, 95 procentům rodičů, jejichž děti prodělaly PANDA, praktický lékař nesdělil žádnou diagnózu, což svědčí o nízkém povědomí o onemocnění. V případě specialistů byla situace jen o něco málo lepší. Přibližně polovina pediatrů říká, že o těchto nemocech nikdy neslyšeli. Podle téměř každého pátého dotazovaného rodiče měl pediatr pocit, že diagnóza je kontroverzní.

„Nic jsme nenašli“

Za neznalost se platí. V řadě zemí skončí děti stižené PANDA s celou plejádou špatných diagnóz. Může se k nim řadit hyperkinetická porucha, autismus a poruchy senzorického zpracování. Děti mohou dostat nevhodné léky, jako jsou antipsychotika, z nichž mnohé mohou mít nepříjemné vedlejší účinky a nijak nepomáhají s léčbou příčin onemocnění.

Novodobí mastičkáři fixlují ve vědeckých studiích. Čtvrtina studií je nevěrohodná

Až čtvrtina lékařských klinických studií není věrohodná. Může za to nekompetence autorů, fatální omyly a úmyslné podvody

V některých případech se rodiče dočkali obvinění z toho, že si onemocnění dítěte vymýšlejí nebo jej sami vyvolávají. The Economist hovořil s rodiči, podle kterých byly jejich děti předány proti jejich vůli do psychiatrické péče nebo jim byly úplně odebrány. Podle svědectví, jež v parlamentu zaznělo, sdělil jeden z lékařů dítěti, že on žádnou „americkou nemoc“ léčit nebude. V roce 2019 propustili z britských nemocnic několik dětí trpících PANDA a PANS. Jejich rodiče se dozvěděli, že mají „funkční neurologickou poruchu“ – což je diagnóza, která se vyvinula ze staré (a zdiskreditované) ideje hysterie. Podle některých doktorů to ve skutečnosti znamená, že „jsme jim nic nenašli“.

Proč přesně je diagnóza kontroverzní, není zřejmé. Myšlenka, že infekce může vyvolat psychiatrické symptomy, není nijak nová. Sydenhamův syndrom, který způsobuje trhavé pohyby tváře a těla, je také důsledkem streptokokové infekce. The Economist požádal o vyjádření řadu psychiatrů a odborníků. Někteří neodpověděli vůbec, jiní to nedokázali jakkoli komentovat. Royal College of Psychiatrists nám sdělila, že má problém nalézt dostupného mluvčího.

Tělo a mysl

Postoj lékařů se ale začíná měnit s tím, jak se hromadí důkazy, že jsou PANS a PANDA skutečné. Vědci zkoumající onemocnění momentálně věří, že jej způsobuje autoimunitní reakce, během níž imunitní systém těla omylem napadne mozkovou tkáň. Teorie praví, že dětské tělo začne po streptokokové nákaze produkovat protilátky, jež mohou způsobit zánět mozku, který poté vyvolá psychiatrické příznaky.

Čeká nás další covidová vlna, nebo jen vlnka?

Stát se připravuje na další podzim s covidem-19. V pohotovosti jsou epidemiologové i úředníci

Psychiatr z Yaleovy univerzity Christopher Pittenger extrahoval spolu s kolegy v roce 2018 protilátky z krve dětí stižených PANDA a aplikovali je do těla laboratorní myši. Vědci dospěli k zjištění, že protilátky napadají obzvláště cholinergní interneurony, skupinu buněk v částech mozku spojených s tiky, jež jsou často jedním z příznaků PANDA. Výzkumná pracovnice Oklahoma Health Science Centre Chandra Menendezová tvrdí, že odhalila „korelaci mezi protilátkami cílícími na dopaminové receptory D1 a D2 a fenotypy PANDA“. Takovýto typ výzkumů může pomoci s vývojem diagnostických testů.

Studie, kterou aktuálně posuzuje jeden z odborných časopisů a jejímž autorem je neurolog z Kolumbijské univerzity Dritan Agalliu, dospěla k závěru, že zablokováním určitých částí imunitního systému – konkrétně Th17 lymfocytů – protizánětlivými léky se sníží poškození mozku; tedy alespoň u myší. Další studie navrhuje, že by určitou roli mohlo sehrát i poškození hematoencefalické bariéry, filtru, který chrání mozek před potenciálně škodlivými látkami v krvi.

Psychózu může vyvolat i covid

Význam takovýchto zjištění může dalece přesáhnout jednu málo známou, zničující nemoc. Přispívají k zajímavému a stále se zvětšujícímu množství důkazů, že i další psychiatrická onemocnění mohou vznikat v důsledku infekcí. Podle Pittingera je už nyní zřejmé, že covid-19 může vyvolat psychózu, únavu a může mít další neuropsychiatrické symptomy.

Česká vědkyně objevila, jak funguje zázračné antibiotikum schopné zabít i zlatého stafylokoka

Už přes deset let vyvíjejí vědci mimořádně účinné antibiotikum. Teprve nyní česká biofyzička Adéla Melcrová s kolegy zjistila, jak přesně funguje

Viníkem je podle všeho nevhodně reagující imunitní systém. Prozkoumává se i myšlenka, že by důsledkem autoimunitní poruchy mohla být, přinejmenším v některých případech, i schizofrenie. (Není bez zajímavosti, že u lidí postižených jakoukoli autoimunitní poruchou je o čtyřicet procent vyšší pravděpodobnost rozvinutí psychotické poruchy, jako je schizofrenie.)

Jak dlouho bude lékařům trvat, než změní své uvažování, je jiná věc. Zčásti na ně teď netlačí jen pacienti, ale i vlády. Britský poslanec Robin Millar, předsedající parlamentní skupině zabývající se PANDA a PANS, prohlašuje, že je britská vláda připravená hledat, jak nemoc diagnostikovat a posuzovat. Zahájila rozhovory s lékaři a zvažuje výzkumný projekt, jenž by měl dospět ke zjištění, jak rozšířené obě nemoci jsou. O zlepšení povědomí o nemoci usiluje také panevropská skupina pacientů nazvaná Expand, která vznikla v roce 2018.

Obdobné snahy jsou zoufale potřeba. Jak ukazuje případ Garretta Pohlmana, pokud se podaří nákazu zachytit brzy, může být léčba velice účinná a je možné předejít dlouhotrvajícím následkům. Pohlmanovi je dnes 23 let a v roce 2022 absolvoval summa cum laude na Kalifornské univerzitě v Berkeley obor chemické inženýrství a momentálně vede vlastní firmu. Ne všichni pacienti mají takové štěstí.