Jak oklamat Rusa? Stlouct překližkový HIMARS a nafouknout tank
Ukrajinci používají makety tanků, kulometů i děl. Věrné nafukovací atrapy jim dodávají hlavně Češi.

Od trojského koně po vycpané figuríny výsadkářů z pytloviny známé jako „Ruperti“, kterými Spojenci při vylodění v Normandii mátli Němce, válečná lest je stejně stará jako samotná válka. A spolu s tím, jak se vyvíjejí zbraňové technologie, musí se zvyšovat i důmyslnost plánů, které mají otupit jejich ostří. Díky dronům mají velitelé o ukrajinských bojištích lepší přehled než kdy v minulosti, a tak na scénu přicházejí propracované makety.
Prakticky hned poté, co byl za první světové války vynalezen tank, se objevily jeho atrapy z pomalované pytloviny natažené na dřevěném rámu, které měly odvést pozornost a zmást nepřítele. Nyní Rusové tvrdí, že zničili několik špičkových salvových raketometů HIMARS, které loni v červnu Američané dodali Ukrajincům.
Ukrajinci oponují, že na bojišti neztratili ani jediný. Nesoulad obou tvrzení může celkem snadno osvětlit malá flotila replik HIMARS, dřevěných modelů na náklaďácích, které se plahočí z místa na místo po blátivých cestách za frontovou linií.
Válka inovací
„Musíte pochopit, že to je válka inovací,“ říká poradce ukrajinské vlády Anton Geraščenko. „Drony a satelity jsou sofistikovanější a dokážou pořídit detailnější záběry. Je těžší oklamat nepřítele, který má kamery a živě přenášený videopřenos. Ale vysoce kvalitní návnady fungují dobře.“
V minulosti spoléhali Ukrajinci na poněkud improvizované vojenské návnady, amatérsky stlučené z kusů skutečných strojů a dřeva. „Bylo to takové dodo,“ říká Andrij Rymaruk, ředitel pro vojenské záležitosti nevládní organizace Come Back Alive, která dodávala ukrajinským vojákům materiál už od roku 2014, kdy začala válka v Donbasu.
Od roku 2018 Come Back Alive pracovala na návrzích nafukovacích prototypů různé techniky, jaké armády obvykle používají při vojenských cvičeních. Před ruskou invazí nemělo ukrajinské velení o podobné návnady zájem. „Armáda říkala: Nepotřebujeme to,“ vzpomíná Rymaruk.
Nafukovací atrapy mají několik výhod. Dřevěné modely jsou těžké, špatně se s nimi manipuluje a skládají se z více částí. Na jejich přepravu potřebujete náklaďák a tým, který je sestaví a pak zase rozebere. Nafukovací makety jsou ušité z nylonu, levnější na výrobu a potenciálně tak lehké, že se dají přenášet v batohu. „Navíc se dají velmi rychle rozmístit,“ říká inženýr z české společnosti Inflatech, která se specializuje na výrobu nafukovacích atrap sovětské a čínské vojenské techniky. „Stačí zapojit fukar a do deseti minut je to tank.“
Tanky, dělostřelecké baterie, minomety, kulomety – téměř jakýkoli kus vojenské techniky může mít nafukovací kopii. Rusové jsou považováni za mistry vojenského maskování a lstí a v továrnách na horkovzdušné balony vyrábějí nafukovací atrapy všeho možného včetně stíhaček, které se dají zaparkovat v řadách na poli, aby z výšky působily jako rušné letecké základny.
Problém však dělá napodobení tenkých součástí strojů, které trčí ven, jako jsou například antény na radarových systémech. Inženýr Inflatechu vysvětluje, že „například hlaveň tanku je moc dlouhá a tlak není dostatečný, takže ji musíme podpírat hliníkovými vzpěrami“. Poptávka roste – Inflatechu narostl objem objednávek od začátku války na Ukrajině o třicet procent.
Oklamat lidské oko i termokameru
Atrapy jsou zároveň čím dál realističtější. Skládací dřevěné repliky tanků jsou tak detailní a realistické, tvrdí Geraščenko, že „ani z pěti metrů nepoznáte, že nejsou pravé“. Okolní pole se dá rozjezdit nákladními auty, aby to vypadalo, že tanky na místo přijely, a do éteru vysílat falešnou komunikaci, aby se vytvořil dokonalý dojem vojenského tábora.
Inflatech používá flexibilní reflektory k simulaci zahřátí hlavně, z níž se zrovna vypálilo, což dokáže oklamat termokamery na dronech. Rymaruk tvrdí: „Děláme velká technická vylepšení, ale teď o nich nechci mluvit.“
Atrapy mohou být účinnou odpovědí na hrozbu ruských sebevražedných dronů Lancet, které v současnosti decimují ukrajinské dělostřelectvo. „Lancety jsou pro nás nejnebezpečnějšími drony,“ říká Geraščenko. „Mají dolet čtyřicet kilometrů a unesou tři kilogramy výbušniny. Velmi užitečné k ničení dělostřelectva.“
Drony Lancet pravděpodobně dokážou Rusové vyrábět za méně než padesát tisíc dolarů za kus, jedna americká houfnice M777, které nyní Ukrajinci používají, může stát klidně čtyři miliony dolarů. „Když vás nepřítel uvidí na bojišti, nejste jenom mrtví,“ říká Geraščenko, „ale také velmi drazí.“ „Ale když ho na druhou stranu přesvědčíte, aby plýtval zdroji na ničení atrap,“ uvádí Rymaruk, „ekonomicky ho vyčerpáváte.“
© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.