Jak konkurovat Netflixu? Recept mají ve Švédsku

Švédská firma Nent nabízí naději těm, kteří se obávají smrti zadušením americkou audiovizuální produkcí.

Jak konkurovat Netflixu? Recept mají ve Švédsku
Trojice gigantů – Netflix, Amazon Prime a Disney Plus – ovládá plných 86 procent tohoto trhu, jenž na konci loňského roku čítal 141 milionů předplatitelů. | Shutterstock.com

Rok 2020 znamenal na trhu audiovizuálních médií v západní Evropě svého druhu přelom. Počet předplatitelů streamovacích služeb poprvé převýšil počet předplatitelů televizního vysílání. A nikdo, kdo v posledních letech byť jen prošel okolo zapnuté televizní obrazovky či monitoru, nebude překvapen, že drtivá většina produkce je ze Spojených států. Sporné války, multipolární svět a Trump nahlodali americkou soft power, ale na televizní a filmovou zábavu jako by to neplatilo. Trojice gigantů – Netflix, Amazon Prime a Disney Plus – ovládá plných 86 procent tohoto trhu, jenž na konci loňského roku čítal 141 milionů předplatitelů.

Pro ty, kteří se obávají, že v souboji Friends a Zdeňka Trošky zvítězí nevkus importovaný, je tu dobrá zpráva. Přináší ji stockholmská streamingová společnost Nent (což je zkratka Nordic Entertainment Group), která nejen ve Švédsku, ale po celé Skandinávii tlaku víceméně úspěšné odolává, ačkoli je ve srovnání se zmíněnými obry ekonomicky nesrovnatelně slabší.

Těsně druzí

Podle počtu předplatitelů je Nent na skandinávských trzích číslem dvě po Netflixu. Službu Viaplay od Nentu si předplácí přes tři miliony Švédů, Dánů, Norů a Finů, zatímco Netflix má v jejich regionu 4,2 milionu předplatitelů. Měřeno kritériem výdělečnosti však Nent svého velkého amerického konkurenta dokonce předčí. (Tam dobrá zpráva pro Čechy končí: Předplatné Nentu musí – a díky oblíbeným sportovním přenosům může – být výrazně dražší než u Netflixu, jehož základní verze pořád stojí necelé dvě stovky měsíčně.) Žádný lokální konkurent Američanů na takové postavení nemůže ani pomýšlet, ať je to francouzský Vivendi se službou Canal+, nebo televizní společnosti jako německá RTL, italský Mediaset či britská ITV. (Také se to odráží na ceně akcií – viz graf.)

 

Relativní úspěch švédské firmy je o to pozoruhodnější, že přichází v době, kdy právě Netflix přihazuje pod kotel ve své regionální produkci; tak vzniká například seriál Dark v Německu nebo seriál Elite ve Španělsku. K tomu má Netflix produkční rozpočet na hraně únosnosti: List Financial Times uvádí bez časového určení, že firma „má“ k dispozici 17 miliard dolarů na tvorbu obsahu (tržby za rok 2019 čítaly 25 miliard dolarů), což je osminásobek srovnatelného rozpočtu BBC.

Z nouze ctnost

Jedním z důvodů konkurenceschopnosti Nentu je podle jeho šéfa Anderse Jensena fakt, že se Švédové neostýchali přizpůsobit trendu, jejž udávají jejich větší konkurenti. „Většina evropských firem je velmi konzervativní,“ vysvětloval minulý týden serveru telecompaper.com. „Na škále 1–10, kde desítka znamená plnou připravenost utkat se s americkými giganty jako rovný s rovným, by většina z nich byla na jedničce, maximálně na dvojce. Taková je naneštěstí realita.“

Nentu k rozhodnutí přejít plně na předplatitelský streamingový model pomohla náhoda. Jeho zakladatel Jan Stenbeck měl v 80. letech vizi běžné komerční televize – ale v té roli to s firmou (známou později jako Modern Times Group) šlo z kopce. „Když se firmě daří a 99,9 procenta příjmů získává z reklamy, obtížně se jí taková pozice na trhu opouští,“ říká Jensen: „my jsme téměř neměli co ztratit.“

Jako další krok vidí vedení Nentu expanzi, a to hned do deseti oblastí světa včetně Spojených států. Do roku 2025 chce firma mít 10,5 milionu předplatitelů, z čehož by 4,5 milionu měly generovat zahraniční trhy. „Bude to bolet a není to byznys pro každého,“ říká CEO Jensen. Asi by v branži těžko hledal někoho, kdo by s ním nesouhlasil.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní