Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Američtí představitelé stále častěji varují před tím, že dodávky zbraní a munice pro Ukrajinu mohou být ohroženy, pokud válka bude trvat příliš dlouho. Jejich spotřeba je totiž vyšší než výrobní kapacity.
Ve Spojených státech, které nejvíce podporují vojenskými dodávkami boj Ukrajinců proti ruské přesile, se stále častěji hovoří o tom, že protahování války o další měsíce může vést k tomu, že američtí zbrojaři nedokážou držet krok s vysokou spotřebou munice pro ukrajinské jednotky. Výrobní kapacity jsou totiž omezené.
Pochybnosti vyjádřil i americký ministr pro námořnictvo Carlos Del Toro. Bude podle něj náročné pokračovat v tempu vyzbrojování Ukrajiny, pokud se americká výroba munice a zbraňových systémů zásadně nezvýší.
A Evropa je na tom ještě hůře, už loni v září šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell prohlásil, že vojenské zásoby většiny členských států jsou z velké části vyčerpané. I proto se mezi bezpečnostními odborníky množí obavy, kdy Západ dospěje do bodu, kdy už nebude moci posílat další vojenskou pomoc Ukrajině, protože si musí nechat také nějaké zásoby pro vlastní obranu.
Vedoucí katedry politologie americké Northwestern University v Illinois William Reno, jenž se specializuje na studium ozbrojených konfliktů, připustil, že západním spojencům mohou začít docházet zásoby zbraní i munice. „Jednoduchá odpověď je ano. Zásoby jsou omezené, i když dojde ke zvýšení produkce,“ řekl pro americký Newsweek.
Vojenská pomoc Ukrajině ohrožuje připravenost hlavně menších zemí NATO, jako je Kanada, Dánsko nebo Norsko, dodal. Menší země naopak spoléhají na to, že jim techniku i munici postupně doplní Američané. Nicméně vysoká spotřeba munice i zbraní na frontě se týká i ruské strany. I proto Kreml usiluje o dodávky zbraní z Íránu a Severní Koreje, případně z Číny.
Veterán amerického námořnictva a šéfredaktor webu Special Operations Forces Report Sean Spoonts ale upozornil, že Amerika udržuje obrovské zásoby munice pro případ války. Hovořit o situaci, že Spojeným státům „dojde munice a zbraně“, je velmi relativní.
Velké zásoby v americké armádě mají dát zbrojařům čas navýšit produkci, pokud to bude vyžadovat bezpečnostní situace. I když vojenští představitelé hovoří o tom, že se jim ve skladech snižují zásoby, stále to znamená, že jich je dostatek na vedení ozbrojeného konfliktu po dobu několika měsíců.
„Na rozdíl od Ruska, které má omezený počet výrobců zbraní, se americká armáda spoléhá na tisíce soukromých společností, velkých i malých, aby nahradily své zásoby,“ vysvětlil Spoonts. Pomoci mohou i zahraniční dodavatelé, například z Jižní Koreje, kteří dokážou v krátké době vyrobit a dodat velké objemy munice.
Také Mark Katz z Univerzity George Masona ve Virginii míní, že celkově Západ disponuje mnohem většími výrobními kapacitami než Rusko a jeho spojenci. Moskva je navíc ve zbrojním průmyslu závislá i na technologiích od západních firem. To vede k výraznému omezení výroby ruských zbraní „do zásoby“.
Američané už rozhodili sítě a snaží se doplnit dělostřeleckou munici z dalších států, jako je Izrael nebo Jižní Korea. V blízkovýchodní zemi mají rovněž vojenské sklady. V tomto případě se má jednat o přesun 300 tisíc dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů na Ukrajinu.
Bývalý člen výboru amerického ministerstva zahraničí pro mezinárodní hospodářskou politiku a odborník na zbrojní průmysl Steven Myers doufá, že Spojené státy a jejich spojenci jsou schopni vyřešit nároky na zvýšení produkce munice a zbraní pro Ukrajinu. Zbrojaři ale potřebují záruky od svých vlád, v případě Ameriky Pentagonu, protože se jedná o velké kapitálové výdaje. Web Politco loni v prosinci napsal, že americké zbrojní firmy varovaly americkou vládu, že zvyšování produkce nemusí stačit tempu posílání dodávek pro vládu v Kyjevě.
Spoonts tvrdí, že je nutné Ukrajinu i nadále podporovat dodávkami zbraní, protože bojuje o své přežití. Rusko zatím nemá zájem, aby Ukrajina existovala jako nezávislá země.
V posledních dnech vyvolává velké emoce postoj Německa, které nechce povolit export nebo reexport z dalších zemí svých bojových tanků Leopard 2. Kancléř Olaf Scholz si měl klást podmínku, že by i Amerika měla na Ukrajinu poslat své tanky Abrams. V Kongresu se už někteří senátoři a kongresmani vyslovili pro to, aby Spojené státy „několik“ tanků na Ukrajinu poslaly, aby tato námitka v Berlíně padla.
