Jak daleko chce Viktor Orbán zajít? Zničí Evropskou unii?

Evropské unii jde v maďarské krizi o krk. Nenechme se mýlit suše lhostejným oficiálním tónem: poker, jehož partii sehráli minulý týden ministři financí v Bruselu, má větší ničivý potenciál než kterákoli krize předcházející – řecké dluhy, vlna uprchlíků či globální finanční krize. V sázce je totéž: vnitřní legitimita Unie, z ní plynoucí její jednota ve vztahu ke zbytku světa a z ní zase plynoucí její geopolitická váha. Jako v roce 2012 i tentokrát jde o čas; ale sázky jsou vyšší. Spor maďarského premiéra Viktora Orbána s unijní exekutivou jde na samou dřeň principu sjednocování Evropy, jak jej známe od poloviny padesátých let.

Minulé úterý našel tento spor vyjádření v připravovaném hlasování o čtyřech veledůležitých věcech. Na dvou z nich eminentně záleželo Komisi: zaprvé na zavedení patnáctiprocentní minimální daně pro nadnárodní korporace, zadruhé na balíčku osmnácti miliard eur pro Ukrajinu na pokrytí části jejího rozpočtového schodku v roce 2023.

Na výsledku druhých dvou bodů zase akutně záleželo Budapešti: zaprvé šlo o 7,5 miliardy eur, zadruhé o 5,8 miliardy eur. Obě částky mají putovat z Bruselu do Maďarska, první z Fondu soudržnosti EU (normální součást evropského rozpočtu), druhá z fondu na postpandemickou obnovu země. To všechno však musejí ministři schválit, a sice jednomyslně.