Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Harašení jadernými zbraněmi není v poválečné historii novinkou. Už v roce 1959 Nikita Chruščov vyhrožoval, že zničí Evropu. Prezident USA Richard Nixon operoval jádrem ve Vietnamu, když se Američanům nedařilo.
Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala obavy, že budou použity nukleární zbraně. Jadernou kartu vytáhl nejprve šéf Kremlu Vladimir Putin, když v neděli 27. února oznámil, že na základě „agresivních komentářů zemí NATO“ na adresu Ruska nařizuje uvést do stavu bojové pohotovosti odstrašující síly, tedy jaderné zbraně. S jaderným konfliktem pak vyrukoval během středy 2. března i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, když hovořil o třetí světové válce.
Harašení atomovými hlavicemi ponechalo v klidu amerického prezidenta Joea Bidena, jenž na otázku, zda Spojeným státům hrozí jaderný útok, lakonicky odvětil, že nikoli.
Politolog Matthew Fuhrmann, který napsal knihu o dějinách jaderných zbraní a jejich odstrašujících účincích v diplomacii, zdokumentoval před výhrůžkami Putina a Lavrova dalších devatenáct případů, kdy vysocí politici operovali použitím jaderných zbraní, aby dosáhli svých cílů. Jedním z nejznámějších jsou slova sovětského vůdce Nikity Chruščova z roku 1959, kdy řekl americkému velvyslanci: „Zdá se, že Západ zapomněl, že by několik ruských raket mohlo zničit celou Evropu.“
Dalším byl americký prezident Richard Nixon, který se snažil přesvědčit severovietnamské jednotky během války ve Vietnamu, že může kdykoli použít jaderné tlačítko.
Fuhrmann z historie dokazuje, že zastrašování a šikanování ostatních národů řečmi o použití jaderných zbraní většinou nepřineslo dobré výsledky pro jejich aktéry. To platí i pro Chruščova, který tím chtěl zabránit rozdělení Berlína, k němuž nakonec stejně došlo. Jeden z mála případů, kdy „jaderné vydírání“ zabralo, nastal už v padesátých letech během krize mezi Spojenými státy a Čínou ohledně Tchaj-wanu, kdy si ostrov ubránil s pomocí Američanů suverenitu.
Putinovu taktiku vyhrožování vnímá bývalý šéf amerických sil v Evropě Ben Hodges jako něco, co jej nic nestojí. V případě jaderného konfliktu by to ale znamenalo i konec současného vedení Kremlu.
Experti na jaderné odzbrojení poukazují i na počty jaderných hlavic, ve kterých dominuje právě Rusko a Spojené státy. Asociace pro kontrolu zbrojení uvedla, že Rusové mají 6250 jaderných pum, Američané o něco méně, 5500. Naprostá většina těchto ničivých zbraní ale leží ve skladech.
Důležitější jsou počty těch, jež jsou umístěny v jaderných silech nebo připraveny pro ponorky a bombardéry. Těch má Kreml 1458. Bílý dům jich má připraveno k nasazení 1389. Ostatní země s jaderným arzenálem ve srovnání s těmito dvěma státy paběrkují.
Většina odborníků na jaderné odzbrojení si klade otázku, zda si Putin uvědomuje, k čemu může vytažení jaderného esa z rukávu vést. „Máte trochu pocit, že je mu to buď jedno, nebo není úplně v kontaktu s realitou,“ zpochybňuje racionální uvažování dlouholetého šéfa Kremlu Tom Collina z nadace Ploughshares Fund, jež prosazuje jaderné odzbrojení.
Putin začal operovat tvrzením, že se Ukrajina snaží opět získat jaderné zbraně, kterých se po rozpadu Sovětského svazu vzdala s tím, že budou garantovány její hranice. To ale Kreml už porušil v roce 2014 anexí Krymu.
Americký politolog Todd Sechser se domnívá, že vyhrožování použitím jaderných zbraní je od Putina hlavně znakem frustrace, že se mu nedaří porazit a obsadit Ukrajinu. A neodradí to ani západní spojence od toho, aby zpřísňovali protiruské sankce.
