Atomové hlavice v akci. Jaderný klub modernizuje arzenály

I když celkový počet jaderných hlavic meziročně klesl, stoupl počet jaderných zbraní, které jsou připraveny k použití, varuje stockholmský institut SIPRI.

Atomové hlavice v akci. Jaderný klub modernizuje arzenály
ilustrační foto | Shutterstock.com

Jaderné zbraně nebyly od svržení pum Američany na Japonsko v závěru druhé světové války použity. Od té doby slouží především k odstrašení protivníka před napadením. I když se podařilo jejich počet od doby studené války snížit zhruba na pětinu, v posledním roce se zvyšuje počet jaderných hlavic, jež jsou připraveny k bojovému nasazení. 

Před nebezpečným trendem varuje Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) ve své aktuální zprávě o stavu zbrojení ve světě. Na začátku roku globálně existovalo 13 080 jaderných zbraní, meziročně to znamená pokles o 320 kusů. K bojovému použití ale bylo připraveno 3825 střel. O rok dříve jich bylo 3720. Právě tento údaj je znepokojující. 

„Celkový počet hlavic se ve vojenských skladech zvyšuje. To je znepokojivé znamení toho, že se zastavil klesající trend globálního jaderného arzenálu od konce studené války,“ varoval Hans Kristensen, který v SIPRI odpovídá za program jaderného odzbrojení a kontrolu zbraní. Vyhlídky na zpřísnění kontroly jaderných zbraní podle něj zůstávají i pro další roky špatné. 

Na zvyšování počtu jaderných hlavic, které mohou generální štáby použít, se podílely zejména tradiční jaderné supervelmoci. Rusko i Spojené státy přidaly asi 50 nových jaderných pum k možnému nasazení. To znamená, že obě země s jejich úlohou při bezpečnostních operacích počítají stále více. Vyžaduje to také modernizaci raket. 

Více peněz do modernizace atomových zbraní investuje i Čína, Indie a Pákistán. Také Velká Británie navýšila strop pro své jaderné hlavice ze 180 na 260. Mezi země, které posilují jaderné svaly, počítá SIPRI rovněž Severní Koreu. Na začátku roku mohla mít k dispozici 40 až 50 jaderných bomb, což je meziročně o deset více. 

Napětí roste

Narůstá tak napětí mezi zeměmi, které jaderné zbraně mají, a těmi, které je nemají, doplnil Matt Korda z institutu. Ilustruje to i případ Smlouvy o zákazu jaderných zbraní, jež je platná od letošního ledna. Ta byla přijata na půdě Organizace spojených národů, ale země, které patří do jaderného klubu, ji nepodpořily. Ze zemí Severoatlantické aliance pro přijetí také nikdo nehlasoval. Smlouvu protlačily hlavně země z Jižní Ameriky, Afriky, Blízkého východu a jihovýchodní Asie.

Většina jaderných zbraní na světě připadá na Spojené státy a Rusko. Washington má připraveno na nasazení 1800 jaderných hlavic, Moskva 1625. Na třetím místě je Francie s 280 raketami, následuje Spojené království se 120. SIPRI mezi jaderné mocnosti počítá i Izrael, který podle jeho analytiků disponuje 90 jadernými hlavicemi.

Nejvíce jaderných zbraní má Rusko, celkem 6255, následují USA s 5550. Čína má celkem 350 jaderných hlavic, Francie 290, Spojené království pak 225 jaderných pum. Meziročně přidala nejvíce jaderných zbraní Čína. Před rokem měla o třicet atomových bomb méně.

Kontrola jaderného zbrojení má být jedním z témat očekávané schůzky mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, jež se uskuteční 16. června na neutrální půdě v Ženevě. 

Obě země na poslední chvíli prodloužily smlouvu o snižování počtu jaderných zbraní, Nová dohoda START platí do roku 2026. Naopak vystoupily z mezinárodní Smlouvy o otevřeném nebi, jež umožňuje kontrolovat ze vzduchu vojenská zařízení a přesuny vojenských jednotek.

Týdeník hrot

  • Ze státního se nenajíš 
  • Jak si koupit partaj
Objednat nyní