Izolačka bude. 352 dní po Trumpovi, ale aspoň že tak

Sice až na několikátý pokus, ale zvláštní bonus až do výše 370 korun nad rámec standardní „nemocenské“ nakonec prošel

Očekávání, co to udělá s motivací zaměstnanců, v podstatě přesně shrnula ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová: „Pokud lidé nebudou muset mít strach z výpadku příjmů, nebudou chodit s covidem do práce, budou více hlásit rizikové kontakty a naše šance na zkrocení epidemie se výrazně zvýší. Ti s příjmy do 35 tisíc hrubého, což je přibližně 2,8 milionu lidí, díky ´izolačce´ během karantény nebo izolace o peníze nepřijdou.“

Podstatné je říct, že se vztahuje na dohodáře, ale nikoli na většinu živnostníků, kteří si neplatí nemocenskou, a pro výše příjmové skupiny zaměstnanců tato zvláštní, časově limitovaná dávka se stropem za dobu karantény ve výši 5 180 korun (s platností zpětně od 1. března, ale do 30. dubna) znamená, že budou mít klesající náhradové procento ušlého příjmu.  

Dá se samozřejmě různě spekulovat, zda takhle nastavená motivace bude mít nechtěný účinek u těch, jimž zvedá čistou mzdu nad 100 procent, do té míry, že vyústí v žádost o přátelskou službu „nahlaš mě jako kontakt“, ale v tuhle chvíli jde o riziko, které se vyplatí přijmout, pokud chceme v kombinaci s testováním a trasováním zlomení epidemických křivek dosáhnout.

Téma pro budoucí akademický výzkum je to krásné. O nezamýšlených účincích různě vysoko nastavených dávkových systémů existuje rozsáhlá odborná literatura, a vedou se o to již po desetiletí boje, téma je často politizované. Základní přehled, jak to kde v Evropě je, najdete tady

MPSV rychle publikovalo i „kalkulačku“ a prezident republiky Miloš Zeman zákon neprodleně hned 5. března podepsal.

Stalo se tak 352 dní poté, co prezident Spojených států amerických Donald Trump podepsal podobný, ale šířeji koncipovaný zákon Families First Corona Response Act. Kromě „izolačky“ ve výši 100 procent smluvní mzdy (maximálně 80 hodin do stropu 5110 dolarů) či platu zavedl i 80procentní ekvivalent naší „ošetřovačky“ (se stropem 2000 dolarů) pro federální zaměstnance a soukromé firmy s méně než 500 zaměstnanci. Náklady měl zaměstnavatel hrazené velmi podobně jako u nás zápočtem oproti sociálnímu pojistnému (v USA 6,2 procent placených zaměstnavatelem).

Podstatné nejsou detaily, ale samotný fakt, že pozitivní ekonomickou motivaci k tomu, aby lidé nechodili s příznaky téhle nakažlivé nemoci do práce, měly Spojené státy s republikánským prezidentem v čele už před rokem. Pravda, nebyla to jeho iniciativa, ale nekibicoval a ten samý den, co to schválil Senát, podepsal. Tak jenom abychom měli srovnání.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní