Islamizace Pákistánu. Ve školách se má učit podle Koránu

Pákistánská vláda připravuje zavedení jednotného vzdělávacího systému, větší důraz má být kladen na učení Koránu. Kritici se obávají výraznější islamizace země, kde žije přes 200 milionů obyvatel.

Islamizace Pákistánu. Ve školách se má učit podle Koránu
Škola v Pákistánu, ilustrační foto | Shutterstock.com

Vláda Imrana Chána – politik je bývalým hráčem kriketu a kvůli populismu je srovnáván s Donaldem Trumpem – chystá zásadní reformu školního systému v zemi, jež by se do roku 2030 měla stát nejlidnatějším muslimským státem na světě a přeskočit Indonésii, která má přes 270 milionů obyvatel.

Větší důraz na náboženské vyznění osnov a rozšíření výuky Koránu může posílit islamizaci celé země včetně univerzit, obávají se kritici nové politiky. Jako první se mají změnit osnovy pro první stupeň základních škol. Žáci budou mít povinnost přečíst v příslušném překladu do místního jazyka celý Korán a také se naučit zpaměti modlitby a zapamatovat si slova a činy proroka Mohameda. 

Každá škola bude muset zaměstnávat certifikované háfize, učence, kteří si pamatují celý Korán, a káriho, jenž umí Korán recitovat. Odpůrci reformy varují, že to zvýší vliv islámských duchovních na vzdělávací systém a posílí to náboženské sektářství v celém Pákistánu.

Konec kritického myšlení

Pákistánský fyzik a konzultant pro vzdělání z Islámábádu Abdul Hamíd Najjar potvrdil, že obory, jako je urdština, angličtina a sociální vědy, jsou už nyní silně islamizovány. Obává se, že kritické myšlení bude na školách stále více potlačováno ve prospěch náboženství.

Reformu Chána, který vyhrál volby v roce 2018, loni zpomalila pandemie covidu, letos má nabrat na rychlosti. Původně se čekalo, že změna učebních osnov bude zaměřená na modernizaci školství s  důrazem na současnou vědu, literaturu a umění.  

Další fáze reforem počítá s tím, že středoškoláci budou mít obtížnější předměty právě z islámského učení. „Osnovy budou pravděpodobně vychovávat studenty s islámským konzervativním názorem, kteří považují ženy za podřízené duše, jež si nezaslouží svobodu a nezávislost,“ obává se pedagožka Rubina Saigolová z města Láhaur.  

Už nyní má náboženskou povahu až 40 procent probírané látky na školách, zlobí se aktivista Peter Jacob, jenž v zemi bojuje za dodržování lidských práv. Řada lidí plánovanou změnu osnov už napadla u soudů, islamizaci školství považují za porušení ústavy. 

Proti reformě školství se postavila i poslankyně Kišvar Zehraová ze sekulární strany Muttahida Qaumi Movement, jež se také podílí na vládě. Kabinet se má inspirovat v Bangladéši, kde se ve školství prosazují striktně sekulární hodnoty. Krok premiéra vnímá hlavně jako ústupek islámským pravicovým silám.

Vládní poslanec Mohamed Bašír Chán z vládnoucího Hnutí za spravedlnost islamizaci školství podporuje jako správný krok, protože je Pákistán islámskou republikou. „Musíme učit více náboženského obsahu pro morální a ideologickou výchovu našich občanů,“ zdůraznil.

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní