Investice do vody? Na Západě sázka na jistotu

Banky stále častěji nabízejí podílové fondy se zaměřením na vodárenské a technologické firmy. Globální problém s nedostatkem vody se tím pro dvě miliardy lidí ale nevyřeší.

Investice do vody? Na Západě sázka na jistotu
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pro moderního obyvatele Evropy to je nepředstavitelná situace. Nemít možnost kdykoli se umýt, natočit si pitnou vodu, použít toaletu a spláchnout. Na světě ale žije přes dvě miliardy lidí – čtvrtina populace –, kteří svobodný přístup k vodě nemají. Často je velmi omezený a komplikovaný.

Na vážnou situaci už 15 let upozorňuje i hollywoodská hvězda Matt Damon. Naposledy na Světový den vody, který se připomíná 22. března. V mnoha chudých oblastech lidé zbytečně umírají, protože nemají přístup k čisté vodě, apeloval americký herec na svědomí Západu. 

Z investičního hlediska je nicméně sázka na vodu, respektive její úpravu, dodávky a související technologie, velmi dobrou volbou. Banky a další finanční instituce, které „vodní“ podílové fondy nabízejí, vykazují v posledních letech zajímavé zhodnocení. Za posledních pět let jde ročně v průměru 13 procent, uvedla finanční poradenská firma Morningstar. Ta analyzuje speciální fondy společností Allianz Global Investors, BNP Paribas, Pictet nebo Robeco.

Kromě výnosů i etika

Správci fondů ve svých materiálech o investičních produktech zaměřených na vodu rádi zdůrazňují, že se jedná zároveň o etickou a udržitelnou investici, protože fondy přispívají k řešení globálního problému s nedostatkem životodárné tekutiny.

Například fond Aqua BNP Paribas investuje do firem, jež zvyšují udržitelný rozvoj a sociální a environmentální standardy. A řídí se i principy OSN pro udržitelný rozvoj. Německá pojišťovna Allianz zase slibuje klientům, že mohou zabodovat v rámci zelených investic a současně na nich vydělat.

Fondy ale většinu prostředků investují do firem ve Spojených státech, Evropě nebo Japonsku. Jen menší podíl mají ve státech a společnostech, kde jsou peníze potřeba pro zlepšení přístupu k vodě. Jonathan Chenoweth, který vyučuje ochranu životního prostředí a udržitelnost na anglické Univerzitě v Surrey, vysvětlil, že po roce 1992, kdy byly vydány Dublinské principy o vodě, se soukromí investoři zaměřili na investice do zlepšení dodávek vody v rozvojovém světě.

V posledních letech se toho ale prakticky dělá mnohem méně. Firmy mohou vydělávat na úpravě a dodávkách vody mnohem více v bohatších zemích než tam, kde se příjem lidí pohybuje okolo dolaru na den. Návratnost investic je v chudých zemích světa velmi nejistá.

V této souvislosti se připomíná případ války o vodu v bolivijském městě Cochabamba v roce 2000, kdy Světová banka požadovala privatizaci místní vodovodní sítě výměnou za finanční pomoc. Soukromá americká společnost Bechtel okamžitě výrazně zdražila dodávky vody. Po protestech byla privatizace zrušena. 

Zájem o řešení

Podle Jamese Alexandera z Britské asociace pro udržitelné investice a finance však i mezi drobnými investory postupně roste přesvědčení, že výnosy mají kromě financování důchodů přispět i k řešení globálních problémů. „Vidíme rostoucí počet lidí, kteří se zajímají o víc než jen o zisky,“ řekl. Řada investorů se snaží svými penězi udělat svět lepším. I v tomto kontextu má smysl investovat i do vodních fondů, jež mohou hospodaření s vodou zlepšit v chudých zemích nepřímo zaváděním nových technologií.

Aby se však věci daly do pohybu, bude třeba pomoci na úrovni světového společenství, protože soukromý sektor nemůže globální řešení ufinancovat, namítl profesor mezinárodního a environmentálního práva na Londýnské univerzitě Philippe Cullet. Soukromé peníze si samozřejmě vybírají jen takové projekty, jež mají ekonomický potenciál. 

Investiční skupina WaterEquity, která je součástí neziskové iniciativy Water.org, založené Damonem, se zaměřuje na mikropůjčky v oblastech, kde nemají chudí lidé vodu. Její prezident Paul O’Connell tvrdí, že i takový přístup má smysl.

Udržitelné investice v rámci finančních fondů jsou ve světě obecně na vzestupu. V rámci Spojených států loni zlomily rekord a rostly o 30 procent oproti roku 2019.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní