Inspirace pro Česko? Životnost reaktorů lze prodloužit až na 75 let

Kanada místo výstavby nových investuje do renovace starých jaderných elektráren. Vyplatí se to?

Inspirace pro Česko? Životnost reaktorů lze prodloužit až na 75 let
Kanadská jaderná elektrárna Darlington | Profimedia.cz

Co se týká energetiky, Kanada je pestrou zemí. Zatímco Québec a Britskou Kolumbii „pohánějí“ hlavně vodní elektrárny, Alberta a sousední Saskatchewan jsou závislé na fosilních palivech. Bohaté a lidnaté Ontario sází na jadernou energii. Jenže záměr regionální vlády postavit nové bloky narazil na ekonomickou realitu. Východiskem z nouze byla komplexní rekonstrukce dvou starších elektráren.

V minulých dnech obnovil provoz druhý blok (ovšem první rekonstruovaný) elektrárny Darlington. Jednalo se o časově i finančně náročný proces. Rekonstrukce zabrala tři a půl roku. Repasování všech čtyř bloků vychází na 12,8 miliardy kanadských dolarů (230 miliard českých korun) a skončí nejdříve za šest let. Nicméně jeho výhodou je prodloužení životnosti bloků z 80. let minulého století až do roku 2055.

Jiné reaktory

Souběžně s rekonstrukcí elektrárny Darlington probíhá také komplexní modernizace o něco starší elektrárny Bruce. Obnova se týká šesti z osmi bloků a vychází na 13 miliard kanadských dolarů. Některé z bloků by tak měly zůstat v provozu až 75 let. Podobné štěstí nebude mít třetí a nejstarší ontarijská jaderná elektrárna Pickering. Jejích šest bloků bude odstaveno již během let 2022 až 2024. Pověst této elektrárny podlomilo několik bezpečnostních incidentů, poslední se odehrál letos v lednu.

Jaderný expert Radek Škoda upozorňuje na odlišnou konstrukci kanadských reaktorů typu CANDU. „Reaktory CANDU nemají tlakovou nádobu jako ty naše, ale vodorovné tlakové kanály. Ty se všechny při renovaci mění, protože se při provozu ohýbají a křehnou. U našich tlakovodních reaktorů může křehnout tlaková nádoba reaktoru, ale tu vyměnit nelze,“ vysvětluje Radek Škoda.

Stav opotřebení tlakových nádob se pravidelně kontroluje. Podle Škody to zatím vypadá, že dalších nejméně 60 let by české reaktory mohly být ještě v provozu. Jak dodává vysokoškolský pedagog a bývalý ředitel temelínské elektrárny František Hezoučký, případné poruchy na tlakové nádobě lze ošetřit díky takzvanému žíhání. Podle Hezoučkého by bylo chybou odstavit dukovanské bloky již po 50 letech provozu, tedy v horizontu let 2035 až 2037. Dokáže si představit o nejméně deset let delší životnost.

Více rozumu a méně emocí

Optimisty ohledně životnosti starších jaderných bloků ze 70. a 80. let minulého století jsou také Američané. Jejich jaderný regulátor NRC dal loni v prosinci první elektrárně povolení k provozu po dobu 80 let; souhlas se týkal dvou bloků elektrárny Turkey Point na Floridě. Na počátku března získala stejné povolení také společnost Exelon pro dva bloky elektrárny Peach Bottom v Pennsylvánii. Případ elektrárny Surry zatím NRC posuzuje a další dvě žádosti mají provozovatelé podat do konce tohoto roku.

Co na to říká šéfka českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost? Podle Dany Drábové má Severní Amerika výhodu, protože při posuzování délky provozu jaderných reaktorů zapojuje více rozumu a méně emocí než Evropa. „Současně platí, že prodlužování provozu je drahé, protože obnovené bloky musejí dostát současným požadavkům na bezpečnost. Další nevýhodou je, že tento přístup poškodí výrobce nových reaktorů i vývoj nových technologií,“ říká Drábová pro týdeník Hrot.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní