Inflaci táhnou drahé potraviny. Za rok podražily o desítky procent

Růst spotřebitelských cen v Česku překonal v květnu rekord z minulého měsíce a dosáhl šestnácti procent. Nejvíce to lidé pocítili v regálech obchodů s potravinami.

Inflaci táhnou drahé potraviny. Za rok podražily o desítky procent
ilustrační foto | Oxana A / Shutterstock.com

Ekonomové ani statistici nečekali v oblasti růstu spotřebitelských cen v květnu dobré zprávy. Skutečnost ale předčila i jejich pesimismus – meziroční inflace dosáhla podle ČSÚ v pátém měsíci roku šestnácti procent. Tedy o procentní bod více, než předpovídala ČNB i než predikovaly finanční trhy. Zároveň jde o nejvyšší číslo od roku 1993.

Největší vliv na květnové zdražování měl růst cen potravin, které se oproti loňskému roku zvýšily o desítky procent. Například mouka byla meziročně dražší o 64,6 procenta, máslo podražilo více než o polovinu a ceny kuřecího masa, vajec nebo cukru vylétly o třetinu. Drahé potraviny pak vedly také k masivnímu zdražování ve stravovacích službách – obědy nebo večeře v restauraci vyšly v květnu o 22,8 procenta meziročně dráž.

Dalšími významnými položkami, které se podepsaly na celkové vysoké inflaci, byly bydlení a energie. Nájmy se oproti loňsku zvýšily v průměru téměř o pětinu, zemní plyn podražil skoro o polovinu a třetinový růst cen statistici spočítali u tuhých paliv.

Ani květnová inflace ale nemusí představovat vrchol zdražování. Podle ekonomů růst cen zpomalí až ve druhé polovině roku. „Ke zmírňování meziroční inflace by v letošním druhém pololetí měl přispět dopad loňského zpřísňování měnové politiky ČNB a také statistické efekty meziroční srovnávací základny,“ odhaduje hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. Letošní celoroční inflace se pak podle něj bude pohybovat kolem čtrnácti procent.

Výrazný vliv na růst cen bude mít ale také očekávání spotřebitelů. „Lidé akceptují vysoké ceny v obchodech a dál nakupují, protože se obávají, že budoucnost přinese další zdražování. To ukazuje, jak se mění naše inflační očekávání. Bohužel to může vést k tomu, že se boj s inflací protáhne na další období,“ varuje hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.

Další zrychlení růstu cen bude mít také nejspíš vliv na rozhodování členů bankovní rady ČNB o zvyšování sazeb na červnovém zasedání. Už před několika dny naznačil guvernér Jiří Rusnok další růst úroků, a to až o 0,75 procentního bodu.