Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Pokud ruská invaze brzy neskončí, přijde Ukrajina o téměř veškerý ekonomický pokrok za téměř dvacet let, varuje OSN.
Ukrajina se sice už více než tři týdny statečně brání ruské agresi, každý další den války má ale pro její budoucnost hrozivé dopady. Pokud se bude invaze ruské armády protahovat, může do roka devět z deseti Ukrajinců čelit chudobě, varuje Organizace spojených národů (OSN).
Rozvojový program OSN (UNDP) si nechal vypracovat studii, z jejíchž předběžných propočtů vyplývá, že v případě dlouhotrvajícího konfliktu bude do dvanácti měsíců třetina Ukrajinců pod hranicí chudoby a dalších 62 procent z nich budou ve vážném ohrožení, že se pod ni dostanou taky. Zároveň by došlo takřka k vymazání veškerého socioekonomického pokroku země za posledních 18 let.
„Zatímco potřeba okamžité humanitární pomoci Ukrajincům je nanejvýš důležitá, zároveň jsou akutní dopady vleklé války na rozvoj země stále více zjevnější,“ uvedl k závěrům studie administrátor UNDP Achim Steiner. Podle něj je nicméně stále čas hrozivou trajektorii, která by poslala drtivou většinu Ukrajinců do chudoby, zastavit. UNDP v této souvislosti doporučuje masivní peněžitou pomoc válkou zasažené zemi. Ostatní země vyzval, aby pomohly financovat dočasný základní příjem Ukrajincům: 250 milionů dolarů měsíčně by od chudoby mohlo zachránit až 2,6 milionu lidí.
Web Politico upozorňuje, že během invaze zemřelo již více než 1700 civilistů, ze země utekly přes tři miliony lidí a ničivé a bezohledné jednání ruské armády způsobilo škody na infrastruktuře za přibližně 100 miliard dolarů. Podle dat UNICEF (Dětského fondu Organizace spojených národů) během každé vteřiny přibude jeden dětský uprchlík.
Ruský lid netrpí tak bezprostředně jako Ukrajinci, ekonomické dopady ale v nejbližších měsících pocítí také. A to navzdory tomu, že se jej prezident Vladimir Putin snaží všemožně uklidnit. „Chápu, že rostoucí ceny vážně ohrožují příjmy lidí. Proto v nejbližší době přijmeme rozhodnutí o navýšení všech sociálních dávek, včetně přídavků a důchodů. Zvýšíme minimální mzdu a životní minimum, zvýšíme platy ve veřejném sektoru,“ slíbil Putin svým spoluobčanům s tím, že sankce se obrací proti západním zemím ve formě dražších energií či potravin.
Putin zároveň slíbil, že se Rusko zaměří hlavně na pomoc nejchudším. „I v současné složité situaci je na konci tohoto roku potřeba dosáhnout snížení míry chudoby a nerovnosti,“ uvedl ruský prezident. Přetrvávající sankce Západu by však měly zřejmě úplně opačný dopad: dotknou se právě nejméně majetné vrstvy.
Možná i kvůli tomu obě strany v posledních dnech připouštějí, že dohoda o příměří nemusí být úplně vyloučena a podle vyjádření čelních představitelů obou zemí se požadavky Ruska a Ukrajiny pomalu přibližují.
