Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Polsko, Maďarsko nebo Řecko investují stovky milionů eur do technologií, jež mají zastavit ilegální uprchlíky. Kromě dronů používají hlukové kanony nebo detektory lži.
V byznysu s ochranou hranic evropských zemí se točí stovky milionů eur. Využívá se také vojenská technika včetně bezpilotních letounů, senzory a další technologie, jež umožní uprchlíky lokalizovat a zadržet na okraji Evropské unie.
V současnosti se to nejvíce projevuje na hranici Polska s Běloruskem, kde režim Alexandra Lukašenka použil uprchlíky jako formu hybridní války proti EU. Polská vláda schválila na stokilometrovém úseku vybudování zdi v hodnotě 350 milionů eur s pokročilými technologiemi včetně senzorů a kamer. Stavbu zdi, jež má migranty odradit od ilegálního přechodu hranice, odsoudily humanitární organizace.
Podobné investice do zabezpečení vnější hranice EU se nicméně financují kromě národních rozpočtů také z evropských fondů, jako je fond pro vnitřní bezpečnost nebo projekt pro podporu inovací Horizont 2020. Už v roce 2018 orgány EU předpovídaly, že evropský trh s bezpečnostními technologiemi pro kontrolu hranic vzroste do roku 2020 na 128 miliard eur. Prospěch z toho mají hlavně zbrojní a technologické firmy.
V Řecku zkoušejí odradit migranty na hranici s Tureckem zvukovými kanony. Řečtí policisté použili zvukové dělo, které vydává „hlukovou salvu“ o síle 162 decibelů. To znamená o třicet decibelů více, než je výbuch granátu. Jejich použití kritizovala Evropská komise. Kromě toho Athény vybudovaly během léta zeď v úseku čtyřiceti kilometrů, protože se obávají nové vlny uprchlíků z Afghánistánu.
Kritiku si Řecko vysloužilo také za to, že otevřelo nový uprchlický tábor na ostrově Samos nedaleko tureckého pobřeží. Humanitární pracovníci jej označují jako svého druhu vězení. Zařízení stálo 38 milionů eur a má pojmout tři tisíce žadatelů o azyl v EU. Tábor je oplocen a hlídán bezpečnostními kamerami. Přístup do tábora je umožněn po naskenování otisků prstů. Toto detenční zařízení je prvním z pěti, která řecká vláda buduje, aby zvládla nápor nových běženců.
Nejdražšími prostředky pro monitoring pohybu migrantů disponuje agentura Frontex. K dispozici má vojenské bezpilotní letouny Heron a Hermes, jež vyrábí dvojice izraelských zbrojních firem. Loni na jejich pořízení a provoz vyčlenila sto milionů eur. Od jara jsou drony nasazeny v oblasti Středozemního moře. Své mise začínají u ostrova Malta a pak letí směrem k libyjským břehům. Data z výšky deseti kilometrů odesílají do centrály Frontexu ve Varšavě.
Úředníci Frontexu informují libyjskou pobřežní stráž o lodích s uprchlíky. Ta má donutit lodě změnit kurz a zamířit zpět k libyjským břehům.
Jednotlivé země EU z prostředků Unie financují nákup mobilních radarů a termokamer, které mají pomáhat vyhledávat nelegální uprchlíky. Existují také detektory srdečního tepu a oxidu uhličitého, aby bylo možné odhalit osoby ukryté ve vozidlech.
Řecko, Lotyšsko a Maďarsko z prostředků Unie testují software, který funguje jako detektor lži při pohovorech s uprchlíky. Program využívá prvky umělé inteligence, skenuje výrazy obličeje během odpovědí a vyhodnocuje, kdy žadatelé o azyl mluví pravdu. O přiměřenosti použití tohoto nástroje má rozhodnout Soudní dvůr EU.
Zástupci humanitárních organizací nicméně tvrdí, že veškeré výdaje na zastavení migrantů jsou zbytečné. „Použití dronů nebo helikoptér nezabrání lidem v přechodu hranice. Jen to způsobí, že si budou vybírat riskantnější trasy,“ ohradil se proti budování „evropské pevnosti“ v deníku The Guardian Jack Sapoch, jenž dříve působil v organizaci pro monitoring násilí na hranicích. Pokud se zabezpečí jeden úsek hranice EU, migranti a pašeráci lidí si vyberou pro přechod jinou část hranice, aby se do Unie dostali.
Šéf think-tanku Evropská iniciativa pro stabilitu Gerald Knaus, který prosazuje myšlenku rozšiřování EU s důrazem na dodržování lidských práv, kritizuje násilné snahy odradit migranty od překonání hranic nejen v Polsku, ale také na hranicích Maďarska se Srbskem nebo Chorvatska s Bosnou. Proti používání vojenských dronů vystupuje i německá levicová poslankyně Evropského parlamentu Özlem Demirelová. Kritizuje hlavně fakt, že zbrojní firmy vytvářejí dojem, že se dá uprchlická krize vyřešit vojenskými prostředky.
