Hloupá karanténa a děravá eRouška

Asi nikdo nedokázal v posledních tý­dnech uniknout některému z mnoha billboardů, kterými bývalý premiér oblepil Česko a které bezostyšně hlásají „Za Babiše bylo líp“. Nebylo. Nebo možná: jak komu. Stačí se podívat do zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, který si posvítil na hospodaření ministerstva zdravotnictví během pandemie koronaviru. Úřad, v jehož čele se jen za dobu pandemie vystřídali Adam Vojtěch, Roman Prymula, Jan Blatný a Petr Arenberger (všichni za ANO), zbytečně utratil desítky milionů korun.

Zdrcující je potom hodnocení práce ministerstva. Podle kontrolorů NKÚ nebyl stát na pandemii absolutně připraven a po celou dobu si počínal chaoticky. Peníze na její zvládání v oblasti IT vydával tak, že často dokonce ani nevěděl, za co vlastně platí. „Ministerstvo ne­sledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynakládání výdajů ve své rozpočtové kapitole,“ uvedli inspektoři s tím, že v některých případech se dokonce stávalo, že úředníci schválili i platby za služby, které nakonec resort vůbec neobdržel. „Ministerstvo nevědělo, za co platí,“ píše se ve zprávě. V této souvislosti se v kontrolní zprávě uvádí, že nejméně čtrnáct milionů korun bylo vynaloženo neúčelně a nehospodárně.

Chytrá? Ne, jen drahá

Z pohledu transparentního financování byl debaklem projekt Chytrá karanténa. Resort zdravotnictví na ni vynaložil 387 milionů korun, 182 milionů korun dala do systému Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Podle kontrolorů ale systém vznikal za vysoké míry improvizace. Stát následně za jeden trasovací hovor zaplatil až 435 korun. Přitom to mohlo být mnohem méně, což ostatně vyplývá ze srovnání nákladů za jeden hovor v čase.