Hledá se vizionář

Skupina PPF se učí žít bez tragicky zesnulého Petra Kellnera. Nahradit, byť jen zčásti, otce zakladatele nebude vůbec jednoduché. Napomoci tomu má nedávno představený čtyřčlenný tzv. řídicí výbor. Kromě předpokládaných jmen mezi čtyřkou figuruje jedno na první pohled poněkud překvapivé – Tomáš Brzobohatý. Brzda, jak mu přezdívají jeho spolupracovníci, je s PPF spojen již několik let, byl to právě on, kdo dělal aranžmá pro většinu klíčových akvizic PPF – třeba ovládnutí České pojišťovny nebo akvizici TV Nova.

Přesto to ještě nedávno vypadalo, že Brzobohatý definitivně opustí vyčerpávající svět korporátního byznysu a bude v Austrálii chovat ovce. Jenže život se nevyvíjí vždy podle toho, jak si jej naplánujeme. Kdo je muž, který přes 20 let platil za Kellnerova možná nejbližšího a zároveň nejméně okoukaného spolupracovníka, který po smrti svého kapitána musí dotáhnout největší rozjeté projekty, stejně jako udržet na uzdě velmi křehké vztahy ve skupině i mimo ni? Ptali jsme se desítek lidí, kteří se s ním setkali a kteří s ním spolupracovali. Výsledek našeho pátrání najdete v obsáhlém byznysovém profilu v tomto čísle Hrotu. Včetně odpovědi na otázku, proč v PPF hledají k Brzobohatému vizionáře.

Někde hledají vizionáře, jinde viníky. Řeč je v tomto případě o překotném zprovozňování solárních elektráren koncem roku 2010. Ten, kdo stihl solární elektrárnu připojit do sítě (musel získat spoustu povolení), dosáhl na mnohem štědřejší státní příspěvek než ten, kdo ji spustil až od ledna 2011. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že situace na přelomu roku 2010 a 2011 byla pro investory i úředníky s razítkem mimořádně hektická a nepřehledná. V mnoha případech nebylo jasné, na základě jakých dokumentů měli úředníci elektrárnu odklepnout. Situace využili někteří investoři a získali povolení i na projekty, které nesplňovaly ani ty základní podmínky. Stát začal podezřelé projekty před lety prověřovat. Přes dvě desítky lidí kvůli tomu skončily ve vězení, další dostali podmínku. Vymáhat škodu se ale státu moc nedaří. Takže moc úspěšná akce to není. Zvlášť za situace, kdy se místo trestání skutečných viníků stát zaměřil na trestání revizních techniků, kteří měli tu smůlu, že koncem roku 2010 disponovali kulatým razítkem.

Blíží se podzim a s ním i volby do Poslanecké sněmovny, tedy doba, kdy strany nakupují reklamu za desítky milionů korun, některé partaje se kvůli tomu zadluží, jinde pomohou alespoň částečně donátoři. V novém Hrotu jsme se podívali, která strana je ve vybírání sponzorských peněz nejúspěšnější.

V tomto vydání Hrotu najdete i další nové informace a skvělé články, třeba jeden aktuální o tom, zda turnaje, jako je právě skončené kontroverzní fotbalové Euro, rozhodují miliardy, nebo „jen“ fotbalový um hráčů. Nebo o tom, jak se Česko zavázalo k ochraně klimatu. Pokud by ale chtělo své sliby skutečně splnit, mělo by dávat každý rok šestkrát víc peněz než doposud.

Příjemné čtení.