Největší obchodní přístavy Evropy se proměnily v mamutí parkoviště levných vozidel z Číny
Největší obchodní přístavy Evropy se proměnily v mamutí parkoviště levných vozidel z Číny
Konflikt Íránu s Izraelem hrozí skokovým zdražením ropy. Útok Teheránu je přitom přímým důsledkem laxnosti Západu na Ukrajině.
Konflikt Íránu s Izraelem hrozí skokovým zdražením ropy. Útok Teheránu je přitom přímým důsledkem laxnosti Západu na Ukrajině.
Rusko za dlouhou řadu let vybudovalo mocný aparát, který dokáže destabilizovat politické a ekonomické poměry v různých regionech světa. Kromě Ukrajiny se o to snaží na Balkáně nebo v řadě afrických zemí.
Rusko za dlouhou řadu let vybudovalo mocný aparát, který dokáže destabilizovat politické a ekonomické poměry v různých regionech světa. Kromě Ukrajiny se o to snaží na Balkáně nebo v řadě afrických zemí.
Eurokomisař Thierry Breton lobbuje za to, aby mohla jaderná energetika v Evropě pokračovat i v dalších dekádách. Argumentuje zachováním konkurenceschopnosti průmyslu. Jádro by mělo sloužit i pro výrobu vodíku.
Politický spor o to, zda z Bruselu podporovat i jadernou energetiku, není stále definitivně rozhodnut. Z francouzské strany, jež využívá v energetice jádro ze sedmdesáti procent, samozřejmě zaznívá pro tento zdroj lobbing i na úrovni Evropské komise.
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton nyní použil argumentaci, že evropský průmysl nemá bez jádra v globální konkurenci šanci uspět. V Německu, největší ekonomice EU, je nicméně tato myšlenka odmítána, protože německá vláda si stojí za tím, že do konce příštího roku veškeré jaderné zdroje odpojí.
Breton zdůraznil, že energie z jádra je dostupná a levná, a proto by se měla využívat ve velké míře i v průmyslu formou vodíku, který by se vyráběl elektrolýzou vody za přispění energie z jaderných reaktorů.
„Tuto transformační energii bychom měli využít k usnadnění rozvoje čistého vodíkového průmyslu v Evropě,“ vyzval. Jádro by mělo zaplnit na energetickém trhu mezeru, než bude vybudována dostatečná infrastruktura pro produkci energie z obnovitelných zdrojů.
Breton připomenul i geopolitický rozměr. Druhou variantou, kterou prosazuje právě Německo, je sázka na fosilní zemní plyn, jenž se do Unie dováží z velké části z Ruska. I z něj se dá vyrábět vodík. Přechod na vodíkové technologie – za přispění jádra – podle francouzského komisaře zajistí Evropě v globální soutěži bohatství i vliv, o které se přetahuje se Spojenými státy, Čínou, Japonskem a Koreou.
Že by se jádro mělo použít pro výrobu vodíku, naráží hlavně na odpor politiků v Německu. Europoslanec Markus Ferber z CSU tvrdí, že je třeba prosazovat konec jádra v Evropě, protože se jedná o nekontrolovatelnou technologii.
Odborníci z průmyslu nicméně tvrdí, že vodík bude v následujících letech určovat transformaci průmyslu, který má být klimaticky neutrální. Než se vybuduje potřebná infrastruktura pro výrobu zeleného vodíku, bude třeba mít překlenovací zdroje na jeho výrobu a jádro v tom může sehrát důležitou roli. Vodíku totiž bude potřeba stále větší množství.
Největšími kritiky jádra jsou v Berlíně i Bruselu zástupci Zelených. Podle nich se v následujících letech má podporovat pouze produkce zeleného vodíku vyrobeného ze slunce a větru. „Jaderná energetika není ani čistá, ani ekonomická,“ namítá německá poslankyně Zelených Franziska Brantnerová. Uran i plutonium považuje za nebezpečné zdroje energie, kterých se musí Evropa zbavit. Spíše navrhuje podpořit výstavbu solárních parků mimo EU, například i v africkém Maroku.
Podporu jádru vyjádřil i šéf francouzského energetického koncernu EdF Cédric Lewandowski. Tím, že tento zdroj nezvyšuje koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, je ideálním kandidátem na energetický zdroj i v následujících dekádách. Manažer k tomuto tématu dokonce napsal celou knihu Le Nucléaire, ve které shrnuje argumenty pro to, proč není moudrým řešením vzdát se jádra úplně, jako to učinili politici v Německu.
