Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Hladové státní krky: koho platí stát a kolik nás to skutečně stojí

Česká byrokracie vesele bobtná. Socansko-babišovské období rozhazování zdražilo státní správu jen na platech víc než o polovinu.

Hladové státní krky: koho platí stát a kolik nás to skutečně stojí
Nejvíc lidi zaměstnává stát ve školství. Celkem je jich zhruba čtvrt milionu. | foto Shutterstock.com

Při shánění zdrojů na financování sociálních opatření k tlumení dopadů růstu cen energií na domácnosti začala vláda přemýšlet o nových daních, ačkoli se při nástupu do úřadu zavázala, že zvedat daňové zatížení nebude. V současné mimořádné situaci by se to asi dalo pochopit. Ale jen tehdy, pokud by kabinet přicházel i s nějakými jasnými představami, jak zároveň ušetřit přinejmenším stejnou částku někde jinde.

Kde by se mělo šetřit v první řadě, je celkem zřejmé. Druhou největší výdajovou položkou státního rozpočtu (po důchodech) jsou platy státních zaměstnanců. Letos mají spolknout 252,4 miliardy korun a vláda zrovna zvažuje, že pod tlakem odborářů státní platy opět zvedne, a přinejmenším vybraným kategoriím docela výrazně. Odboráři se dokonce dožadují plné kompenzace inflace.

V roce 2017 padlo na platy 162 miliard. Za pět let se tak provoz státu na vyplacených mzdách prodražil o 55,8 procenta. Asi v celých veřejných rozpočtech nenajdeme položku, která by rostla srovnatelným tempem. A stejně těžko bychom hledali privátní firmu, která by si mohla podobný růst mezd dovolit. Požadavky odborářů jsou z tohoto pohledu nehorázná drzost.

Navýšení výdajů je dáno samozřejmě nejen růstem průměrných mezd, ale i zvyšováním počtu zaměstnanců rozpočtových i příspěvkových organizací. Svou vlastní analýzu vývoje počtu státních zaměstnanců a s tím souvisejících nákladů zveřejnila Národní rozpočtová rada před prázdninami v naději, že vládě poskytne vodítko pro budoucí šetření. Pozoruhodná studie vodítko jistě dává, ale ukazuje zároveň, že nejde o jednoduchý škrtací úkol.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit