Hladomory ve světě narvaných sýpek

Blokáda ukrajinských přístavů je zásadním rizikem pro potravinovou bezpečnost, když obilí z Ukrajiny živí na této planetě asi 400 milionů lidí

Hladomory ve světě narvaných sýpek
ilustrační foto | Tomáš Novák, týdeník Hrot

Dnes nikdo neví, zda Vladimir Vladimirovič Putin počítal se zablokováním exportu potravinářských komodit z ukrajinských přístavů od samého začátku plánování únorového vpádu na Ukrajinu. Měl to být dlouho připravovaný nátlakový prostředek, jak oslabit protivníka a vystrašit jeho spojence další noční můrou opakování migrační vlny? Když nebudou mít hladovějící masy v severní a subsaharské Africe, Jemenu nebo Afghánistánu co jíst, dají se na pochod do Evropy?

Nebo se stal potravinovým vyděračem číslo jedna až poté, co se přesvědčil, že Ukrajinci ruské jednotky nevítají, ale kladou jim urputný odpor? Ochromení vývozu hlavních exportních komodit Ukrajiny přinejmenším zvyšuje finanční náklady na udržení země v chodu.

Ceny potravin stoupaly už řadu měsíců před konfliktem, ale teprve válka jim dala potřebný „spin“ a vyvolala předpovědi, že souběžné působení neúrody v některých oblastech, vysokých cen dovážených vstupů a skokový nárůst cen samotných potravinářských komodit nakonec vyústí v migrační vlnu, proti níž bude ta z roku 2015 slabým odvarem. V obsáhlém ruském repertoáru psychologických operací je tato stejně účinná jako mimořádně darebná. Hned po naznačování, že tlačeni do kouta použijí Putin a spol. jaderné zbraně.

Dvakrát větší hlad

Můžete si nakrásně říkat, že v silech je celosvětově skladováno přes 850 milionů tun obilnin, což je skoro třicet procent roční celosvětové spotřeby a druhé nejvyšší číslo za posledních deset let, nicméně známky potravinového stresu v řadě rozvojových zemí markantně vzrostly. Akutní potravinová nouze by mohla letos postihnout dvojnásobek lidí než před pandemií (až 276 milionů); podle Světového potravinového programu je 49 milionů z nich ve 43 zemích přímo ohroženo hladomorem.

Hrozba je dnes spíše než chybějící vůlí mezinárodního společenství pomoci či samotnou neúrodou dána neúrodou v oblastech postižených konfliktem nebo nalézajících se těsně po něm, kam nelze dodat humanitární potravinovou pomoc z bezpečnostních důvodů.

Samostatnou kapitolou je Afghánistán – poté, co Kábul bez boje dobyl Tálibán, v zemi živoří víc než polovina obyvatelstva –, ale v přehledech sestavovaných pro Our World in Data (od dob covidu velmi oblíbeného nástroje Oxford University) v žebříčku kalorické mizerie vedou země subsaharské Afriky.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit