Vybrané články
z týdeníku The Economist

Světový hladomor nehrozí. Ceny potravin prudce klesly

Proč válka na Ukrajině nezpůsobila v globálním obchodě s potravinami tolik škody, jak se mnozí obávali.

Světový hladomor nehrozí. Ceny potravin prudce klesly
Sklizeň pšenice na Ukrajině, ilustrační foto | Shutterstock.com

Šest měsíců poté, co ruské tanky vjely na Ukrajinu, otřásá zasedačkami firem, ministerstvy financí i domácnostmi inflační šok a ceny zemního plynu v Evropě v pondělí 22. srpna opět prudce vyskočily vzhůru kvůli obavám z dalšího omezení ruských dodávek. V jedné klíčové oblasti však ceny zase přistály na zemi. Ceny obilí, obilovin a olejů, které patří ke stálicím v jídelníčcích po celém světě, se vrátily na úrovně naposledy vídané před začátkem války na Ukrajině.

Rusko a Ukrajina patří k zemědělským velmocím – donedávna se jednalo o největšího, respektive pátého největšího vývozce pšenice a dva největší vývozce slunečnicového oleje. Nebylo proto překvapením, když v únoru a březnu kvůli obavám, že válka naruší vývoz, začaly ceny potravin stoupat. Mnozí se domnívali, že půjde o dlouhodobý výpadek, který zapříčiní nedostatek obilí, a lidé budou hladovět.

Skoro o polovinu méně

Nyní se zdá, že se těm hrozným následkům podařilo vyhnout. Minulý týden klesla v Chicagu cena pšeničných futures s dodávkou v prosinci na 7,70 dolaru za bušl, hluboko pod 12,79 dolaru za bušl před třemi měsíci a zpět na únorovou úroveň. Kukuřice je také na předválečných cenách. Palmový olej, který najdete v tisících pokrmů od zmrzliny po instantní nudle, dokonce nespadl jen na předválečné ceny, ale pod ně.

Nedávná dohoda pod záštitou OSN, která otevřela cestu vývozu ukrajinského obilí z Oděsy, může tento pokles vysvětlit jen částečně – byla podepsána na konci července, až poté, co došlo k výraznému snížení cen. Větší podíl na tom bude mít zvýšený vývoz ruské pšenice. Americké ministerstvo zemědělství se domnívá, že pro ruské zemědělské podniky nepředstavuje válka žádnou potíž a naopak v sezoně 2022/2023 zaznamenají rekordní vývoz 38 milionů tun pšenice, tedy zhruba o dva miliony tun víc než v předchozím roce. Díky příznivému počasí na počátku bude sklizeň rekordní a Rusové mohou počítat se silnou poptávkou u tradičních dovozců v severní Africe, na Blízkém východě a v Asii.

Přehnané obavy

Především se však zdá, že obavy z nedostatku potravin byly od začátku přehnané. Charles Robertson z investiční banky Renaissance Capital již dříve tvrdil, že obchodníci s obilovinami zbytečně panikaří – a že mylně házejí do jednoho pytle dlouhodobé výpadky dodávek ropy a zemního plynu s méně pravděpodobným dlouhodobým narušením dodávek potravin. „Světové zásoby pšenice byly extrémně vysoké,“ uvádí Robertson, „což nám říkalo, že se buď rozpadl vztah mezi mírou zásob a cenami… nebo že spekulace předbíhaly událostem.“

Volatilitu může částečně vysvětlit i samotný objem spekulací na trzích s futures. Michael Greenberger z Marylandské univerzity, někdejší divizní ředitel Komise pro obchod s komoditami (CFTC), upozorňuje, že americké banky běžně obcházejí pravidla omezující spekulování a přidělují swapy svým zahraničním filiálkám. 

Jenom v dolarech

Spotřebitelé pokles cen hned nepocítí. Ceny pšenice a dalších obilnin se vrátily na předinvazní úrovně v dolarech, ale ne v mnoha jiných měnách. Dolar letos v očekávání rychlého zvyšování úrokových sazeb Fedem posiloval, což způsobilo těžkosti řadě rozvíjejících se ekonomik. Turecká lira letos oslabila oproti dolaru o 26 procent a egyptská libra o 18 procent. Obě země přitom patří do trojice největších dovozců pšenice na světě.

Podle historických měřítek byly ceny extrémně vysoké už před válkou a nikdo nezaručí, že znovu nestoupnou. Sucha, která postihla velkou část světa, ovlivní kvalitu sklizní. A do toho jsou mimořádně drahá hnojiva. Močovina, jež se používá k výrobě dusíkatých hnojiv, se nyní prodává po 680 dolarech za tunu – to je podstatně méně než 955 dolarů v polovině dubna, ale také výrazně více než 400 dolarů před rokem. V ceně močoviny se odráží zvýšení cen zemního plynu, bez něhož se výroba mnoha hnojiv neobejde. A vzhledem k tomu, že ceny pohonných hmot v Evropě atakují historické rekordy, může nás čekat ještě slušná řádka nepříjemných překvapení.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.