Historie doby plastové

Kdysi oslavované umělé hmoty jsou dnes proklínány jako těžko odstranitelný odpad se zdravotními riziky. Závislosti na nich se ale jen těžko zbavíme.

Historie doby plastové
Plastový odpad je pro lidstvo zdrojem starostí. PET lahev se v přírodě rozloží za sto roků, zatímco jiné trvanlivější plasty až za desítky tisíc let. | Tomáš Novák týdeník HROT

Co mají společného zubní kartáčky, kostky lega, golfové míčky a fleecové mikiny? Všechny tyto předměty byly vyrobeny z plastů. Bez nich si lze těžko představit moderní domácnost, automobily či elektroniku. Naprostá většina plastů se stále vyrábí z ropy a zemního plynu, produkce bioplastů z kukuřičného škrobu či jiných rostlinných materiálů má stále jen okrajový význam.

Zkrátka jsme obklopeni plastickými hmotami, hlavně díky jejich unikátním vlastnostem. Dokážou být lehké a měkké jako pěnový polystyren, tvrdé jako polypropylen i nehořlavé jako teflon. Jenže tento příběh má i svou odvrácenou stranu. Lidstvo stále nevyřešilo otázku jejich recyklace, a tak se velké množství spaluje nebo ukládá na stále se zvětšující skládky. Přibývají varovné signály o škodlivém vlivu plastů a chemikálií v nich obsažených na lidské zdraví. 

Plastové tašky a další odpad navíc často končí v mořích a oceánech či přímo v těle mořských živočichů. Od ledna příštího roku vstoupí v platnost nová směrnice Evropské unie, která zakazuje prodej jednorázových plastových příborů, talířů, brček a podobných výrobků. Od ledna navíc začne platit evropská daň na nerecyklované plastové obaly ve výši 800 eur za tunu. Plasty začínají být v nemilosti, ale stále je nemáme čím nahradit.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit