Hejného matematika? Připraví, ale nebaví

Díky alternativní výuce jsou děti lépe připraveny i na náročnější matematické úlohy.

Hejného matematika? Připraví, ale nebaví
Jinak a lépe? Jde to. Podle profesora Milana Hejného alternativní metody výuky mají smysl. Teď mu dala za pravdu i odborná studie. | Martin Pinkas

Žáci prvního stupně základní školy vyučovaní podle Hejného metody mají celkově lepší výsledky v matematice než ostatní děti. S takovými závěry přišli vědci z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle odborníků tím padá častý argument, že je Hejného metoda neefektivní a děti ve výsledku nic nenaučí.

Hejného metodou se v současnosti učí již na více než 750 základních školách v Česku. Staví na tom, že děti nemají být konzumenty výkladu učitele, ale matematiku mají objevovat samy prostřednictvím učebnic a dalších výukových materiálů, třeba pracovních sešitů. Díky tomu, že jsou do značné míry odkázány samy na sebe, děti následně spolupracují a snaží se dojít k výsledku. Záměrně vynecháváme slovo správnému.

Sám tvůrce metody, profesor Milan Hejný, v minulosti totiž hned několikrát prohlásil, že podstatnější než důraz na správný výsledek je pro něj samotný proces poznávání matematiky. Učitel může být moderátorem celého snažení žáků, nakonec může přijít s odhalením správného postupu a výsledku. I to vedlo k časté kritice, že děti se vlastně nic naučit nemusejí, protože učitel na konci hodiny udělá vše za ně.

Vědci z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy tedy komparací zjišťovali, zda je pravdivé tvrzení podporovatelů Hejného metody, podle nichž tento alternativní přístup vede k lepšímu poro­zumění matematice a lepším postojům k této vědě, nebo zda mají pravdu její kritici.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit