Hazardní záchytka a norek na zabití

Nenajdete moc věcí, kterých by se bály hazardní firmy víc než vyššího zdanění a regulace. O tom, jak velký je to strašák, ostatně svědčí i to, že vůbec poprvé v historii zasedli tři největší hráči na českém trhu, společnosti Tipsport, Fortuna a Sazka, k jednomu jednacímu stolu. Firmy, které si v posledních letech šly dost po krku, teď najednou společně tlačí samoregulační projekt. Ten má, zjednodušeně řečeno, sám od sebe rozpoznat člověka, u kterého hrozí, že bude nebo již je závislý na hazardu. Zatím sice není úplně zřejmé, jak přesně se s takovou osobou „záchytný systém“ vypořádá, v krajním případě ale může dojít k zablokování jejího herního účtu. Samoregulační projekt by tak měl v budoucnu zařídit, že se zmenší počet lidí závislých na hazardu a stát výrazně ušetří mimo jiné na léčbě gamblerů. Nebude tak muset peníze na léčbu a spol. vybírat od hazardních firem ve formě zvýšených daní. Myšlenka vyloučit ze systému možné problémové hráče je sice pěkná, ověřování, zda bude takový záchytný systém fungovat i v praxi, ale může trvat i několik let. Navíc státní rozpočet zcela jistě nebude v následujících letech v dobré formě a vláda, která vzejde z parlamentních voleb, bude muset hledat další zdroje, ze kterých bude možné státní kasu naplnit. Vyšší zdanění hazardu se v této souvislosti samo nabízí. Nápady s vyšším zdaněním v dalších letech zcela jistě přijdou, těžko říci, zda navrhovaná samoregulace bude stačit k jejich eliminaci. Pokud ano, budou mít prodejci alkoholu o čem přemýšlet.

Zatímco nějakou tu menší sázku si může dovolit skoro každý, s vlastním bydlením už je to horší. Kvůli stále rostoucím cenám nemovitostí je pořízení bydlení takřka nedostupné už i pro střední třídu. Většina lidí se tak musí smířit s tím, že místo ve vlastním bytě nebo domě skončí někde v podnájmu. Tato změna na trhu přitáhla pozornost developerů a velkých nadnárodních investorů. Mnoho projektů, které původně počítaly s výstavbou a následným rozprodejem bytů, se za pochodu předělává na nájemní bydlení. Činžáky jsou totiž jistota, protože počty zájemců o nájemní bydlení v dalších letech zcela jistě porostou.

Sehnat třeba v Praze levnou nemovitost je stejně tak těžké jako se zbavit některých invazních druhů živočichů. Třeba vyhubit norka amerického, který utekl z klecových chovů a decimuje místní vodní živočichy, nebo zlikvidovat bolševník je v současnosti takřka nemožné. Navíc se v Česku objevují stále noví a noví invazivní živočichové či rostliny. I z toho důvodu česká legislativa v boji proti nim přitvrzuje. O tom, který zvířecí migrant nebo dovezená kytka české přírodě skutečně škodí, se vedou velké spory, ve kterých mnohdy vítězí lobbing myslivců a rybářů.

V novém Hrotu najdete i další zajímavé texty a nové informace. Třeba rozhovor s historikem Michalem Stehlíkem o chybných historických metaforách, Antonínu Zápotockém a o politice, z níž se vytrácejí hodnoty. Nebo o tom, proč je Vltava v Praze tak málo dopravně využívaná. Hezké čtení.