Vybrané článkyz týdeníku The Economist
Guam, ostrov, kde může začít další světová válka
Ostrov Guam, turistická destinace a klíčová americká vojenská základna v Tichomoří, je překvapivě zranitelný
Stejně jako na spoustě amerických vojenských základen v Pacifiku se na Guamu mísí hédonismus s válečnou nervozitou. Na píscích Tumon Bay, laguny orámované korálovým útesem, se povalují japonští a korejští turisté. Nad hlavami jim nalétávají na přistání na nedaleké Andersenově letecké základně stíhačky F-15 a bombardéry B-1. V hlubinách vyplouvají z Apra Harbouru atomové ponorky a zase se do něj vracejí. O kus dál budují u silnice základnu mariňáci. Okolí je plné pozůstatků tichomořské války mezi Amerikou a Japonskem. Poslední japonští vojáci se vzdali v roce 1972.
„Místo, kde začíná americký den“, jak se Guam rád (nesprávně) prezentuje, je zároveň i místem, kde by se mohla rozhořet válka mezi Amerikou a Čínou. Nejzápadnější výspa Ameriky, která je dlouhá pouhých 48 kilometrů a obývá ji nějakých 170 tisíc lidí, jí pomáhá projektovat moc po celém Tichém oceánu.
Vzhledem k tomu, jak sílí napětí kolem Tchaj-wanu, válečné hry zhusta předpovídají, že se Guam stane terčem prvních masivních raketových útoků ze strany Číny. Nevylučují ani to, že by proti němu Čína mohla použít jadernou zbraň.
Strach z hadů, ne z Číňanů
Na to, o jak zásadní vojenský komplex se jedná, je Guam překvapivě slabě bráněný. Protiletadlový raketový komplet THAAD nebývá vždy v pohotovosti. Navíc by měl odvrátit pouze případný omezený útok ze Severní Koreje, ne masivní napadení ze strany Číny. Andersenova základna nedisponuje žádnými raketami země-vzduch Patriot, ačkoli americké základny v Jižní Koreji a v Japonsku jimi vybavené jsou.
Dodatečnou ochranu zajišťují válečné lodě vybavené námořním systémem protivzdušné obrany Aegis; ne vždy se však nacházejí poblíž. Soudě podle kovových pastí na plotech kolem guamské základny, tamní velitelé mají větší obavy z bojgy hnědé, invazivního druhu hada, než z nečekaného čínského útoku.
Čína se nijak netají tím, že má Guam v hledáčku jako potenciální cíl. Raketa DF-26 s doletem čtyři tisíce kilometrů se běžně nazývá „guamský zabiják“. V roce 2020 se v čínském propagandistickém videu objevil bombardér H-6K útočící na blíže neurčenou základnu: ze satelitního záběru bylo nicméně jasné, že se jedná o tu Andersenovu. Aby američtí letci přežili v čínské „zóně účinnosti zbraní“, vyvíjí letectvo taktiku „pružného nasazení do boje“. To zahrnuje rozptýlení letounů tak, aby bylo pro nepřítele obtížnější je zasáhnout, a jejich bojové propojení se vzdálenými „senzory“ a „střelci“.
Amerika si tuto taktiku vyzkoušela v únoru při cvičení Cope North, jež proběhlo ve spolupráci s Japonskem a Austrálií na Guamu a na okolních ostrovech. Po skončení manévrů ovšem všechny letouny parkovaly hezky v řadě na otevřeném prostranství. Základna nemá pro letouny k dispozici zesílené hangáry a palivo se skladuje ve vedle sebe vyrovnaných cisternách nad zemí.
Hra na honěnou
Zranitelnosti Guamu si konečně začínají všímat i politici ve Washingtonu – mimo jiné proto, že na ni upozorňuje snad každý šéf indopacifického velitelství (INDOPACOM) na Havaji, které by se v případné válce s Čínou ujalo velení.
Začíná se rýsovat plán. Pentagon požádal Kongres o 1,5 miliardy dolarů, aby mohl ve fiskálním roce 2024 (jenž začíná v říjnu 2023) začít posilovat protivzdušnou obranu ostrova. Většina z těchto peněz by měla putovat na Agenturu pro protiraketovou obranu (MDA), která se primárně soustředí na hrozbu raketových útoků proti americké pevnině, a zbytek pak na armádu. INDOPACOM žádá navýšení rozpočtu o 147 milionů dolarů.
„Hrajeme na honěnou,“ připouští šéf MDA, viceadmirál Jon Hill. První krok podle něj představuje přesunutí systému Aegis z lodní paluby na pevnou zem. Na rozdíl od systémů Aegis Ashore umístěných v Polsku a Rumunsku by měla mít guamská verze lepší radary a řada komponentů bude „rozdělená“: bude je možné přesouvat, čímž se zvýší šance, že přečkají případný útok. Na ostrově se objeví několik radarů, které zajistí kompletní pokrytí. V kombinaci s THAAD by tak měla vzniknout masivní ochrana proti balistickým střelám.
Ještě nebezpečnější mohou být kvůli vysokému počtu, schopnosti létat nízko a prudce měnit směr řízené střely. O jejich likvidaci by se měla postarat především kombinace systémů: Patriot; jeho nový a výkonnější radar LTAMDS a systém protivzdušné obrany krátkého doletu IFPC. První prvky by měly být instalovány během roku 2024. Další zařízení bude integrováno, jak bude přicházet.
Nakonec by systém mohl zahrnovat i zbraně, které by dokázaly zlikvidovat hypersonické střely, jež je těžké zasáhnout, neboť rychle létají a manévrují, a také zbraně se „směrovanou energií“, jako jsou různé lasery a mikrovlny.
Vyvolává to řadu otázek. Jedna se týká časového harmonogramu: některé komponenty se ještě nevyrábějí a většina financí stále ještě putuje na výzkum a vývoj. Další se točí kolem toho, zda je možné plně integrovat rozdílné systémy MDA, námořnictva a armády, aby se velitelé mohli vypořádat s útokem mnoha různých typů raket z mnoha různých směrů.
Pak je tu otázka, zda polarizovaný Kongres schválí rozpočet včas. A nakonec se může řada obyvatel Guamu ptát: Nevystaví nás naopak čím dál větší množství vojenské techniky ještě většímu nebezpečí a neodradí turisty?
© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.
