Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Guam, ostrov, kde může začít další světová válka

Ostrov Guam, turistická destinace a klíčová americká vojenská základna v Tichomoří, je překvapivě zranitelný

Guam, ostrov, kde může začít další světová válka
Americká základna na ostrově Guam | Profimedia.cz

Stejně jako na spoustě amerických vojenských základen v Pacifiku se na Guamu mísí hédonismus s válečnou nervozitou. Na píscích Tumon Bay, laguny orámované korálovým útesem, se povalují japonští a korejští turisté. Nad hlavami jim nalétávají na přistání na nedaleké Andersenově letecké základně stíhačky F-15 a bombardéry B-1. V hlubinách vyplouvají z Apra Harbouru atomové ponorky a zase se do něj vracejí. O kus dál budují u silnice základnu mariňáci. Okolí je plné pozůstatků tichomořské války mezi Amerikou a Japonskem. Poslední japonští vojáci se vzdali v roce 1972.

„Místo, kde začíná americký den“, jak se Guam rád (nesprávně) prezentuje, je zároveň i místem, kde by se mohla rozhořet válka mezi Amerikou a Čínou. Nejzápadnější výspa Ameriky, která je dlouhá pouhých 48 kilometrů a obývá ji nějakých 170 tisíc lidí, jí pomáhá projektovat moc po celém Tichém oceánu.

Vzhledem k tomu, jak sílí napětí kolem Tchaj-wanu, válečné hry zhusta předpovídají, že se Guam stane terčem prvních masivních raketových útoků ze strany Číny. Nevylučují ani to, že by proti němu Čína mohla použít jadernou zbraň.

Strach z hadů, ne z Číňanů

Na to, o jak zásadní vojenský komplex se jedná, je Guam překvapivě slabě bráněný. Protiletadlový raketový komplet THAAD nebývá vždy v pohotovosti. Navíc by měl odvrátit pouze případný omezený útok ze Severní Koreje, ne masivní napadení ze strany Číny. Andersenova základna nedisponuje žádnými raketami země-vzduch Patriot, ačkoli americké základny v Jižní Koreji a v Japonsku jimi vybavené jsou.

Dodatečnou ochranu zajišťují válečné lodě vybavené námořním systémem protivzdušné obrany Aegis; ne vždy se však nacházejí poblíž. Soudě podle kovových pastí na plotech kolem guamské základny, tamní velitelé mají větší obavy z bojgy hnědé, invazivního druhu hada, než z nečekaného čínského útoku.

Čína se nijak netají tím, že má Guam v hledáčku jako potenciální cíl. Raketa DF-26 s doletem čtyři tisíce kilometrů se běžně nazývá „guamský zabiják“. V roce 2020 se v čínském propagandistickém videu objevil bombardér H-6K útočící na blíže neurčenou základnu: ze satelitního záběru bylo nicméně jasné, že se jedná o tu Andersenovu. Aby američtí letci přežili v čínské „zóně účinnosti zbraní“, vyvíjí letectvo taktiku „pružného nasazení do boje“. To zahrnuje rozptýlení letounů tak, aby bylo pro nepřítele obtížnější je zasáhnout, a jejich bojové propojení se vzdálenými „senzory“ a „střelci“.

Amerika si tuto taktiku vyzkoušela v únoru při cvičení Cope North, jež proběhlo ve spolupráci s Japonskem a Austrálií na Guamu a na okolních ostrovech. Po skončení manévrů ovšem všechny letouny parkovaly hezky v řadě na otevřeném prostranství. Základna nemá pro letouny k dispozici zesílené hangáry a palivo se skladuje ve vedle sebe vyrovnaných cisternách nad zemí.

Hra na honěnou

Zranitelnosti Guamu si konečně začínají všímat i politici ve Washingtonu – mimo jiné proto, že na ni upozorňuje snad každý šéf indopacifického velitelství (INDOPACOM) na Havaji, které by se v případné válce s Čínou ujalo velení.

Začíná se rýsovat plán. Pentagon požádal Kongres o 1,5 miliardy dolarů, aby mohl ve fiskálním roce 2024 (jenž začíná v říjnu 2023) začít posilovat protivzdušnou obranu ostrova. Většina z těchto peněz by měla putovat na Agenturu pro protiraketovou obranu (MDA), která se primárně soustředí na hrozbu raketových útoků proti americké pevnině, a zbytek pak na armádu. INDOPACOM žádá navýšení rozpočtu o 147 milionů dolarů.

„Hrajeme na honěnou,“ připouští šéf MDA, viceadmirál Jon Hill. První krok podle něj představuje přesunutí systému Aegis z lodní paluby na pevnou zem. Na rozdíl od systémů Aegis Ashore umístěných v Polsku a Rumunsku by měla mít guamská verze lepší radary a řada komponentů bude „rozdělená“: bude je možné přesouvat, čímž se zvýší šance, že přečkají případný útok. Na ostrově se objeví několik radarů, které zajistí kompletní pokrytí. V kombinaci s THAAD by tak měla vzniknout masivní ochrana proti balistickým střelám.

 

Ještě nebezpečnější mohou být kvůli vysokému počtu, schopnosti létat nízko a prudce měnit směr řízené střely. O jejich likvidaci by se měla postarat především kombinace systémů: Patriot; jeho nový a výkonnější radar LTAMDS a systém protivzdušné obrany krátkého doletu IFPC. První prvky by měly být instalovány během roku 2024. Další zařízení bude integrováno, jak bude přicházet.

Nakonec by systém mohl zahrnovat i zbraně, které by dokázaly zlikvidovat hypersonické střely, jež je těžké zasáhnout, neboť rychle létají a manévrují, a také zbraně se „směrovanou energií“, jako jsou různé lasery a mikrovlny.

Vyvolává to řadu otázek. Jedna se týká časového harmonogramu: některé komponenty se ještě nevyrábějí a většina financí stále ještě putuje na výzkum a vývoj. Další se točí kolem toho, zda je možné plně integrovat rozdílné systémy MDA, námořnictva a armády, aby se velitelé mohli vypořádat s útokem mnoha různých typů raket z mnoha různých směrů.

Pak je tu otázka, zda polarizovaný Kongres schválí rozpočet včas. A nakonec se může řada obyvatel Guamu ptát: Nevystaví nás naopak čím dál větší množství vojenské techniky ještě většímu nebezpečí a neodradí turisty? 

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com