Grilující kutil u hospody sbírá houby
Milan Tesař se ve 42 fejetonech snaží pojmenovat naše největší národní úchylky
Mají Češi specifický životní způsob, jak být spokojený? Novinář Milan Tesař, který je známý díky svému skoro dvacetiletému angažmá v časopisu Reflex, o tom napsal knihu Štěstí po česku. Ta přináší 42 fejetonů, v nichž se snaží naše národní „úchylky“ pojmenovat. Vychází přitom z autobiografických vzpomínek na úsměvně pošetilé zvyky některých členů své rodiny i své vlastní, které doplňuje tvrdými daty statistického úřadu.
Na zdejší zvyky se snaží podívat z odstupu a zasadit je do širšího kontextu, takže někdy připomíná neméně podivné zahraniční paralely. A i když české chování kritizuje, nedělá to jako mravokárce, který by se od něj štítivě distancoval: uznává, že přese všechno on sám má pro dané projevy coby Čech slabost a pochopení. V zásadě podle autora platí, že se Češi dělí na dvě poloviny: buď sedí za plotem a grilují či kutí, anebo jdou kolem něj a „někam směřují“ – jako trempové, houbaři či rybáři.
Jedničky v kremaci
Jednotlivé texty jsou psány vtipně a odlehčeně. Například když autor líčí, jak silně dodnes, i v dospělém věku, prožívá hru Člověče, nezlob se! a co jí u nich doma většinou předchází: „Najednou ani nevíte jak, už před vámi na stole rozevírá hrací plán, maminka si nese víno ke stolu a z jejího pohledu lze vyčíst, jak se těší, až se zase bude tatínek vztekat. A taky že ano.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
