Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Grilující kutil u hospody sbírá houby

Milan Tesař se ve 42 fejetonech snaží pojmenovat naše největší národní úchylky

Grilující kutil u hospody sbírá houby
Jednu z mála neironických a upřímně obdivných kapitol věnoval autor českým hasičům, v nichž vidí rozhodující složku zdejšího spolkového života. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Mají Češi specifický životní způsob, jak být spokojený? Novinář Milan Tesař, který je známý díky svému skoro dvacetiletému angažmá v časopisu Reflex, o tom napsal knihu Štěstí po česku. Ta přináší 42 fejetonů, v nichž se snaží naše národní „úchylky“ pojmenovat. Vychází přitom z autobiografických vzpomínek na úsměvně pošetilé zvyky některých členů své rodiny i své vlastní, které doplňuje tvrdými daty statistického úřadu.

Na zdejší zvyky se snaží podívat z odstupu a zasadit je do širšího kontextu, takže někdy připomíná neméně podivné zahraniční paralely. A i když české chování kritizuje, nedělá to jako mravokárce, který by se od něj štítivě distancoval: uznává, že přese všechno on sám má pro dané projevy coby Čech slabost a pochopení. V zásadě podle autora platí, že se Češi dělí na dvě poloviny: buď sedí za plotem a grilují či kutí, anebo jdou kolem něj a „někam směřují“ – jako trempové, houbaři či rybáři.

Jedničky v kremaci

Jednotlivé texty jsou psány vtipně a odlehčeně. Například když autor líčí, jak silně dodnes, i v dospělém věku, prožívá hru Člověče, nezlob se! a co jí u nich doma většinou předchází: „Najednou ani nevíte jak, už před vámi na stole rozevírá hrací plán, maminka si nese víno ke stolu a z jejího pohledu lze vyčíst, jak se těší, až se zase bude tatínek vztekat. A taky že ano.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit