Globální ropný trh je v krizi, kterou nepamatuje

Svět se topí v ropě, o kterou nikdo nemá zájem.

Globální ropný trh je v krizi, kterou nepamatuje
ilustrační foto | Profimedia.cz

Koronavirová pandemie decimuje světovou ekonomiku a její nejviditelnější obětí se stal trh s ropou. Ten čelí vůbec největší krizi ve své více než stopadesátileté historii, což v půli dubna vyvrcholilo kolapsem ceny americké lehké ropy do záporných hodnot. O co překvapivější byla tato událost pro investory, o to jasnější byl signál z trhu – svět se topí v ropě, o kterou nikdo nemá zájem.

Ještě na začátku tohoto roku přitom severomořská ropa Brent v reakci na eskalující napětí na Blízkém východě prudce zdražovala a její cena vystoupala až nad hranici 70 dolarů za barel. Od té doby však odepsala více než 60 procent, mimo jiné poté, co se Saúdská Arábie a Rusko nedokázaly dohodnout na podobě produkčních škrtů a rozpoutaly agresivní cenovou válku. A nejen to. Světem se v ten samý moment začal naplno šířit nový typ koronaviru, který paralyzoval globální ekonomiku a spolu s ní i spotřebu ropy.

Ropný trh tak bezprostředně čelil hned dvěma šokům – pozitivnímu nabídkovému a negativnímu poptávkovému. Podobná situace se naposledy přihodila v roce 1999, kdy vrcholila hospodářská krize v jihovýchodní Asii a zároveň zuřila saúdsko-venezuelská cenová válka, což srazilo cenu ropy pod deset dolarů za barel.

Tentokrát se však musí ropný trh vypořádat s řádově drtivějšími dopady jednotlivých šoků, což sesunulo cenu americké lehké ropy WTI až do záporu (20. dubna uzavřela obchodování na úrovni - 37 dolarů za barel). Jistě, k cenovému kolapsu přispěla na jedné straně řada technických faktorů v čele s velmi nízkou likviditou. Specifikem obchodování s futures kontrakty na ropu WTI (tzv. paper market) je však jejich fyzické vypořádání, jež posiluje vazbu na fyzický trh s ropou (tzv. wet market). Jinak řečeno, vývoj spotové ceny v daný moment reflektoval převis ropy na fyzickém trhu a nedostatek dostupných skladovacích kapacit. V panickém výprodeji se tak tržní hráči zbavovali ropy doslova za každou cenu, neboť nebyli schopni zajistit její převzetí a následné uskladnění.

Při bližším pohledu na fyzický trh zasluhuje zvláštní pozornost ropná poptávka. Přísná karanténní opatření uvalená v souvislosti s koronavirem totiž dopadají mimořádně tvrdě na sektor dopravy, jenž je zodpovědný za více než polovinu denní spotřeby ropy na světě. Jen v dubnu se tak ropná poptávka propadla odhadem až o 25 milionů barelů denně, což představuje přibližně čtvrtinu globální spotřeby ropy. Ta se aktuálně pohybuje na úrovni roku 1995, přičemž za celý rok 2020 by dle odhadu Mezinárodní energetické agentury měla klesnout až o 9,3 milionů barelů denně, čímž vymaže přírůstek poptávky za celou poslední dekádu.

Jen pro dokreslení, o jak bezprecedentní situaci se jedná – největší doposud zaznamenaný pokles poptávky činil roku 1980 v reakci na druhý ropný šok přibližně čtyři procenta, v tomto roce by se mělo jednat o více než devět procent.

Z pohledu tržní bilance, respektive mohutného převisu nabídky nad poptávkou, se tak globální ropný trh ocitl v situaci, kterou nepamatuje.

Alespoň částečná úleva by se nicméně mohla dostavit společně s rekordním omezením produkce ze strany aliance OPEC+ v rozsahu 9,7 milionů barelů denně. Více než polovinu tohoto objemu mají zajistit Saúdská Arábie a Rusko, které koronakrize donutila ukončit cenovou válku a znovu zasednout k jednacímu stolu. Extrémně nízké ceny ropy totiž představují vážný problém pro plnění státních rozpočtů většiny producentských států, přičemž mnohé z nich se ještě zcela nevzpamatovaly z kolapsu cen ropy v letech 2015–2016. V podobně vážných, leckdy až existenčních problémech, se nacházejí také mnozí američtí těžaři břidlicové ropy, kteří jsou pod tlakem nízkých cen ropy nuceni významně snižovat vlastní těžbu.

V případě producentů jde vlastně o nanejvýš zoufalou situaci – navzdory rekordním produkčním škrtům nejsou s to dostat ropný trh z vážné krize a zajistit cenu ropy na dlouhodobě udržitelné úrovni. Výpadek ropné poptávky je jednoduše natolik bezprecedentní, že nic jiného než rozvolnění karanténních opatření a znovunastartování spotřeby ropných paliv nezajistí návrat k normálu. Než se tak stane, levná ropa zůstane realitou všedních dní.

Autor je makroekonomickým analytikem ČSOB.

Týdeník hrot

  • Peníze leda zadarmo
  • Covid na mozku
  • Naběhnutí na solární vidle
Objednat nyní