Globální reforma made in USA

Sjednotit sazby korporátních daní takový problém nebude. Horší to bude s reálným zdaněním.

Globální reforma made in USA
Jedenadvacetiprocentní „globální“ korporátní daň by podle představ americké ministryně financí Janet Yellenové měla zabránit „průsakům“ daňových výnosů. | Profimedia.cz

Jedna z věcí, za které bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa podnikatelské kruhy vesměs chválily, byla daňová reforma z roku 2017, která zavedla minimální daň ze zahraničních zisků ve výši 10,5 procenta a zároveň snížila statutární sazbu daně z 35 procent na jedenadvacet. Nevydržela dlouho – aby sehnal peníze na financování infrastruktury, hodlá teď Trumpův nástupce Joe Biden část nákladů pokrýt její částečnou „dekonstrukcí“.

Sazba 21 procent by měla platit na zahraniční zisky a „normální“ sazba by měla stoupnout na 28 procent. Potíž je v tom, že tím by se zdanění firem v USA znovu dostalo vysoko nad průměr, znovu by se roztočila daňová arbitráž a efekt z hlediska výnosu by zůstal hluboko pod očekáváním i rozpočtovými potřebami.

Globální jedenadvacítka

„Průsakům“ daňového výnosu by mělo podle představ ministryně financí USA Janet Yellenové zabránit zavedení jednadvacetiprocentní „globální“ minimální sazby korporátní daně, což je koneckonců téma, které se objevuje na mezinárodních fórech periodicky. Způsoby, jak omezit daňovou optimalizaci a jak přimět zejména digitální giganty, aby platily tam, kde dosahují zisků, se už celá léta zabývá „klub bohatých“ OECD i Evropské unie.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit