Gastro žije, alespoň někde

Čekací doba na sluchátka půl roku, minimálně třikrát déle si počkáte na motocykl a novou skříň z dřevotřísky seženete jen v případě, že máte nějakého známého v prodejně s nábytkem.

Ne, nemusíte se bát toho, že se k moci opět dostali komunisté nebo začal nějaký pirátský sociální experiment.

To jen čínská chřipka obrací českou ekonomiku naruby. V novém vydání týdeníku Hrot se podařilo shromáždit několik příběhů, které dobře ilustrují, co všechno se kvůli pandemii mění, co v Česku začíná kriticky docházet, co podražuje a čeho je naopak přebytek. I když to možná ještě není znát, všechno je naruby.

Čekání na dříve dostupné zboží, které před pandemií stačilo objednat a nejpozději do týdne jste je měli na skladě, se teď může protáhnout i do příštího roku. Z velké míry za to může i doprava z Asie. Dostat zboží do kontejneru je teď extrémně zdlouhavá a drahá záležitost.

Na první pohled to může vypadat, že logistiku v asijských přístavech ovládla stejná skupina lidí, která se v Česku pustila do přerozdělování a rozvozu vakcín proti covidu. V Asii mají štěstí, neovládla. Paradoxně je to především tím, že rejdařské firmy reagovaly na snížení poptávky způsobené čínskou chřipkou přiškrcením kapacit, což zvedlo ceny a prodloužilo dobu, než se zboží dostane na Západ.

Není pochyb o tom, že čínská chřipka mění i další sektory ekonomiky. O tom, jak současnou situací trpí české gastro, byly napsány stohy příspěvků. A protože v Hrotu popisujeme věci z jiných úhlů, než tak činí stále dokola naše konkurence, vyrazili jsme do nejbližšího okolí redakce na pražském Žižkově. Zmapovali jsme aktuální situaci okolního gastra.

Samozřejmě, zmizela spousta restaurací, které nepřežily okénkový prodej, ale světe, div se, na jejich místě vzniká několik nových provozoven. A jejich majitelé vůbec nesdílejí pesimismus většiny svých kolegů. Ten, kdo změní přístup a nechce obsluhovat hosty způsobem „jeden guláš se šesti a tři plzně“, má docela slušnou šanci uspět i v této drsné době. Samozřejmě k tomu potřebujete i notnou dávku štěstí.

Na štěstí naopak nemůžete spoléhat při kybernetických útocích, bez investic do zabezpečení a proškolení personálu nemáte šanci takovým útokům odolat. O tom, jak se nevyplácí škrtit investice do kybernetické ochrany, mohou vyprávět na mnoha úřadech, v nemocnicích i ve firmách.

Jak ale tvrdí v rozhovoru šéf Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka, situace se pomalu lepší, dokonce i v nemocnicích. Půjde ale o dlouhodobý proces, věc, kterou jste patnáct let neřešili, nedáte dohromady za tři měsíce.

V novém vydání Hrotu najdete i další skvělé texty a nové informace, třeba o tom, že kravské žebro s vyrytými runami nalezené na starém slovanském sídlišti u Břeclavi je dalším důkazem toho, jak je legenda o praotci Čechovi naivní. Příjemné čtení.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní