Fúze funguje. Vyrábět elektřinu ale stejně bude nejdřív za desítky let
Vědci poprvé získali fúzní reakcí více energie, než do ní vložili. Cesta k fúzní elektrárně ale potrvá ještě několik desítek let

Přiblížili jsme se ke svatému grálu energetiky! Vědcům z americké laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) se v National Ignition Facility (Národním zážehovém centru) 5. prosince 2022 poprvé v historii podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo víc energie, než kolik jí reakce spotřebovala. Na průlomovém úspěchu, který by jednou mohl vést až k čistému zdroji elektřiny, se podílel i český fyzik Milan Holec. „Je to zlom! Poprvé jsme dosáhli kladné energetické bilance. Ale zároveň je to pouhý začátek, chceme jít mnohem dál, již v létě 2023 bychom mohli získat třikrát více energie,“ říká absolvent Českého vysokého učení technického v Praze, který jedním dechem dodává, že cesta do praxe – k fúzním elektrárnám – bude ještě pár (desítek) let trvat.
Milan Holec v americkém výzkumném středisku LLNL působí od roku 2018, konkrétně se zabývá matematickým modelováním fúzního plazmatu. „S pomocí superpočítačů se snažíme předpovědět a popsat, co se vlastně během takového experimentu děje. Fúzní reakce probíhá v extrémních podmínkách. Ne vše se dá změřit, proto je důležité předem modelovat průběh i výsledek experimentu.“
Laser nebo magnet
Jaderná fúze je ve vesmíru zcela běžná – je zdrojem energie hvězd včetně našeho Slunce. Rozběhnout ji a udržet v laboratoři ale není vůbec snadné. „Na Zemi nám chybí gravitační síla Slunce, která horké plazma o teplotě až 150 milionů stupňů drží pohromadě. V tokamacích proto využíváme velmi silné magnetické pole, které horké plazma udržuje izolované od stěn reaktoru,“ popisuje v současnosti nejrozšířenější a nejpokročilejší experimentální přístup Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd.