Freakshow vlažného Valentýna aneb Kdo také chce být rakouským prezidentem

Jana Bobošíková se v Rakousku jmenuje Richard Lugner. Vídeňský developer se i ve světovém bulváru proslavil tím, že na pompézní plesy ve vídeňské opeře pravidelně zval spíše céčkové než béčkové hollywoodské celebrity. Ve vlasti je však znám i jako věčný kandidát do všemožných politických funkcí, který nikdy nezaznamenal ani minimální voličský úspěch. Naposledy se Lugner neúspěšně ucházel o prezidentské křeslo v roce 2016.

Lugnerovi, přezdívanému též Mörtel, tedy malta, bude ovšem na podzim devadesát, a letošních prezidentských voleb, naplánovaných na 9. října, se tak už neúčastní. To je sice škoda, Mörtel však dokázal inspirovat mnoho „důstojných“ následovníků.

Podobně jako v Česku i v Rakousku projevilo o prezidentský úřad zájem přes dvě desítky většinou velmi bizarních kandidátů z řad konspiračních teoretiků, antivaxerů či radikálních katolíků, kteří chtějí nahradit rakouskou vládu Bohem. Podmínky pro kandidaturu nejsou v Rakousku tak striktní jako v Česku. Uchazeči musí být minimálně 35 let a mezi podporovateli musí sesbírat pouze šest tisíc úředně ověřených podpisů. Do pátečního termínu to stihlo splnit jen sedm zájemců o pobyt v Hofburgu. Příznivci výstřednosti mají ovšem i tak z čeho vybírat.