Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Vítězem ankety Zákon roku pro byznys je zavedení komunitní energetiky, bodovala také flexibilita trhu práce. Propadákem je naopak návrh regulace dohodářů. Ten je podle Tomáše Prouzy, ředitele Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, nepoužitelný.
Pokud se nedohrají fotbalové soutěže, pro evropské kluby to bude znamenat ztráty za miliardy eur.
Nejprve Mladá Boleslav a Jablonec, poté také Sparta, Olomouc, České Budějovice, Zlín, Ostrava, Karviná a Příbram. Česká nejvyšší fotbalová soutěž se postupně promořuje úsporami. Seznam klubů, které kvůli přerušení ligy a propadu příjmů snižují hráčům mzdy, už čítá více než polovinu ligové tabulky. A je otázkou, jak dlouho bude odolávat zbytek.
Většina klubů konkrétní parametry škrtů v mzdových rozpočtech nezveřejnila. Výjimkou jsou Mladá Boleslav, kde hráči kývli na snížení mezd o pětinu na půl roku, Sparta Praha s 20- až 30procentním ořezáním platů a Baník Ostrava. Hráči slezského klubu přijdou o čtvrtinu mzdy. „Jsme prozatím domluveni na tři měsíce s tím, že pak si řekneme, co dále. U ostatních zaměstnanců a poskytovatelů služeb to platí do odvolání,“ komentuje výkonný ředitel klubu Michal Bělák.
Trend škrtů ve výdajích se šíří celou Evropou a setkává se s různým pochopením hráčů.
Například ve Francii nejprve zásahy do výplatních pásek oznamovaly kluby jednotlivě. Nakonec ale přišla dohoda s celou hráčskou asociací – všichni fotbalisté, kteří vydělávají více než deset tisíc eur měsíčně, přijdou během přerušení soutěží o pětinu výplaty. A ti, kteří berou nad 100 tisíc, se rozloučí rovnou s polovinou. Přestože dohoda není závazná, podle francouzských médií na ni většinu klubů i hráčů kývne.
Mnohem dramatičtější jsou jednání v Itálii. Tamní prvoligové kluby se shodly na společném postupu. Pokud sezona předčasně skončí, budou hráči brát o třetinu méně, a to po dobu čtyř měsíců. Pokud se zápasy budou dohrávat, škrtne se ve mzdách jen šestina na dva měsíce. Fotbalisté se ale bouří a označují návrh za „hanebný“. Je tak otázkou, zda vůbec projde.
Reptání hráčů je slyšet i z Anglie. Kluby z tamní nejvyšší soutěže hráčům navrhly, že během přerušení Premier League klesnou platy o třetinu. Po dlouhé debatě ale nakonec zástupci hráčů odešli od jednacího stolu, aniž by na škrty kývli. Kluby tak zatím postupují jednotlivě; některé, jako Southampton nebo West Ham, například vyplacení části mezd odložili.
Na individuální bázi probíhá omezování mezd také ve španělské La Lize. Třeba FC Barcelona nebo Atlético Madrid poslaly zaměstnance na pracovní úřad a hráčům snížily platy o 70 procent. Naopak Real Madrid své hvězdy „obere“ jen o 10 až 20 procent výdělků.
Obrovské peníze, které se dnes ve fotbale točí, jsou také důvodem, proč fotbalové svazy a asociace tlačí na dohrání soutěží. Ve hře jsou doslova miliardy eur. Na čem přesně kluby tratí?
Nejméně důležití jsou vlastně fanoušci na stadionech. S tím, že by se evropské fotbalové soutěže odehrály před plnými tribunami, nepočítá už prakticky nikdo. Absence diváků je sice nepříjemná, nicméně oni nejsou tím hlavním důvodem velkého tlaku na dohrání soutěží. Větší ztráty hrozí u sponzorských smluv a příjmů z prodeje vysílacích práv.
Například u českých prvoligových klubů představuje vstupné v průměru jen asi sedm procent z celkových příjmů klubů. Prodej televizních práv stojí za zhruba desetinou. Sponzorské smlouvy pak představují v rozpočtech téměř dvě třetiny.
V případě, že by se zbývající zápasy ligy – zhruba třetina celé soutěže – neodehrály, hrozí nejen ztráty ze vstupného, ale také z těchto položek. Jsou totiž obvykle vázány na počet odehraných zápasů. V případě televizních práv by škrtnutí třetiny ligy mohlo znamenat příjmy pouhých 100 místo původních 150 milionů korun.
Problémem jsou také individuální smlouvy klubů s jejich sponzory. I ty obsahují klauzule o počtech mačů. Mnoho firem se přitom kvůli přicházející recesi ocitá v problémech, a tak se nedá očekávat ochotné vyplácení sponzorských příspěvků fotbalu za zápasy, které se neuskutečnily. V tomto případě celkové ztráty mohou jít do stamilionů korun.
Ještě mnohem horší dopady hrozí v případě zrušení zbytku soutěží v západoevropských zemích. Například anglická Premier League by podle odhadů mohla přijít až o 760 milionů liber na prodeji televizních práv a dalších 120 milionů za neprodané vstupenky. V italské Serii A pak vyčíslili výpadek peněz od televizních společností u zbývajících kol soutěže na 225 milionů eur.
I proto vedení fotbalových soutěží přichází s nejrůznějšími kreativními nápady. Ligy by se například dohrávaly v létě – využily by tak přesunutí fotbalového Eura na příští rok. V Anglii dokonce zazněly hlasy, že by zbytek soutěže proběhl jen na několika stadionech, přičemž hráči by kvůli epidemii byli až do vyhlášení vítěze ligy izolovaní v hotelech.
