Fotbalista gay. No a co? Normální by bylo vůbec to neřešit

Oznámení fotbalisty Jakuba Jankta, že je homosexuál, vyvolalo skoro takové pozdvižení, jako kdyby se česká reprezentace probojovala na mistrovství světa v kopané. Normální by ale přece bylo, kdyby nic takového jako veřejný coming out nebylo zapotřebí. Nic takového neřešit a nerozebírat.

Fotbalista gay. No a co? Normální by bylo vůbec to neřešit
Fotbalista Jakub Jankto v dresu Sampdorie Janov v roce 2020, ilustrační foto | Shutterstock.com

Je vlastně až s podivem, že ve 21. století je stále nutné „přiznat“ se ke své sexuální orientaci. Pokud člověk neporušuje zákony, nepřekračuje běžné zásady společenského chování, je přece úplně jedno, koho má rád nebo s kým žije, jestli je heterosexuál, nebo homosexuál.

Jenže v takovém prostředí ještě nežijeme. Ostatně o tom svědčí právě i „případ Jankto“, kterého na dálku podpořily mimo jiné slavné fotbalové velkokluby Real Madrid, Chelsea, Barcelona nebo Arsenal. Za normálních okolností by přece Jankto žádnou takovou veřejnou pomoc nepotřeboval. Každému (nebo alespoň skoro každému) by to bylo ukradené, vůbec by nad tím nepřemýšlel.

Ani by se nerozebíralo, o jak nevídaný krok šlo, jakou odvahu Jankto (nebo jakýkoli jiný sportovec) musel projevit nebo jak dlouho mu trvalo, než své odhodlání proměnil v čin a svou sexuální orientaci „vykřičel do světa“.

I tak ale může mít Janktovo oznámení jeden významný efekt. Může to být zásadní krok k tomu, aby se u ostatních homosexuálních sportovců už nic takového nemuselo řešit, že by jedno tabu definitivně skončilo. A my bychom si mohli jen vychutnávat fotbalové umění špičkových hráčů.