Vybrané články
z týdeníku The Economist

Fotbalem proti čistkám

Když národní týmy vyhrávají, snižuje se v Africe etnické napětí.

Fotbalem proti čistkám
ilustrace Vojtěch Velický

Pomohla neproměněná penalta přinést mír na Pobřeží slonoviny? V roce 2005 se jeho národní tým poprvé v dějinách ocitl jen krůček od kvalifikace na mistrovství světa. Vyhrál poslední kvalifikační zápas a potřeboval, aby Kamerun v zápase s Egyptem prohrál nebo remizoval. Na poslední chvíli písknutá penalta mohla dostat Kameruňany do vedení. Jenže Pierre Womé trefil tyč. Balon se odrazil pryč. Pobřeží slonoviny mohlo slavit.

Hráči Pobřeží slonoviny, kteří poslouchali přenos v rádiu, začali skákat. A potom poprosili, aby v jejich válkou rozervané zemi zavládl mír. „Dnes jsme dokázali, že všichni obyvatelé Pobřeží slonoviny spolu mohou žít a hrát,“ prohlásil tehdy kapitán Didier Drogba. Tým poklekl. „Na kolenou vás žádáme… složte zbraně a uspořádejte volby,“ pokračoval Drogba. Klip v místní televizi pouštěli pořád dokola. V následujících měsících spolu válčící strany začaly mluvit a nakonec se dohodly na příměří. V roce 2007 byl vyhlášen mír.

Vyhráli jsme, tedy věřím

Svou roli samozřejmě sehrály i další faktory, nejen fotbalové vítězství Pobřeží slonoviny, Womého nekopnutá penalta a Drogbův vášnivý apel. Podle nové studie však mohou mít výsledky důležitých fotbalových zápasů dramatický vliv na národní jednotu a tím pádem i na občanské války.

Autoři studie vedené Emiliem Depetrisem-Chauvinem z Pontifikální katolické univerzity v Chile, se zabývali otázkou, jak se Afričané identifikují a jak si vzájemně věří ve dnech po důležitých zápasech národních týmů. Zjistili, že po vítězství „nároďáku“ byla u dotazovaných osob o 37 procent nižší pravděpodobnost, že se budou identifikovat primárně se svou etnickou skupinou. Zároveň u nich v porovnání se stavem před zápasem vzrostla o 30 procent důvěra vůči jiným etnickým skupinám. „To se ovšem týká pouze vítězství národního týmu, v případě porážky jsme žádnou změnu v sebeidentifikaci nepozorovali,“ konstatují autoři studie.

Čím důležitější zápas, tím větší nárůst národní solidarity a důvěry. Podle výzkumníků to neodráží jen všeobecnou povítěznou euforii. Úřadujícím politikům a vládnoucím stranám nejsou za vítězství připisovány žádné zásluhy. Stejně tak nemá kladný výsledek vliv na optimistický pohled dotazovaných na ekonomiku.

Vítězstvím proti násilí

Vítězství vedou ovšem také k poklesu násilí. Autoři studie porovnali země, jež se v posledních letech těsně kvalifikovaly na Pohár afrických národů, s těmi, které se na turnaj nedostaly. V zemích, jež se s odřenýma ušima kvalifikovaly, pokleslo v následujících šesti měsících množství konfliktů téměř o deset procent v porovnání s těmi, které si o pohár nezahrály. Svou roli zjevně hraje také složení „nároďáku“. Drogba poznamenal, že jeho tým oslavovali „na severu, jihu, uprostřed i na západě“ Pobřeží slonoviny. „Vítězství mají tím větší vliv, čím více etnik se v národním týmu objevuje,“ vysvětlují autoři studie. 

Mohlo by tedy větší množství fotbalu snížit počet konfliktů v Africe? Možná, ale přáteláky pozitivní výsledky nepřinášejí, jen mače, ve kterých jde o hodně. A dobrosrdečnost může být pomíjivá. Druhá občanská válka vypukla na Pobřeží slonoviny v roce 2010. Klid se vrátil o rok později, když Drogba a spousta dalších opět požádali o mír.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání na krátkou práci
Objednat nyní