Výhrůžka z USA. Finanční zničení přístavu má zastavit Nord Stream 2

Do dokončení plynovodu z Ruska do Německa zbývají desítky kilometrů. Američtí politici se snaží projekt na poslední chvíli zastavit sankcemi přístavu na Rujáně.

Výhrůžka z USA. Finanční zničení přístavu má zastavit Nord Stream 2
ilustrační foto | Shutterstock.com

Washington stále nervózněji sleduje výstavbu plynovodu Nord Stream 2, který je z 94 procent hotov. Zbývá položit posledních 160 kilometrů z celkové trasy 2360 kilometrů potrubí v dánských a německých vodách. Plynovod má zdvojnásobit kapacitu pro dodávky ruského plynu přímo do Německa, jež by se zvýšila z 55 miliard kubických metrů ročně na 110 miliard. V současné době se do EU dováží ze 40 procent zemní plyn z Ruska

Závislost Evropy na ruském plynu se nelíbí Američanům. Argumentují tím, že řada zemí, jež jsou spojenci v rámci NATO, nemá přispívat k ekonomickým ziskům Kremlu odběrem ruských fosilních zdrojů. Od roku 2017 vyhrožují američtí politici sankcemi evropským firmám, jež se na výstavbě podílejí. I proto se dokončení podmořského díla stále odkládá. Původně se počítalo se zprovozněním v roce 2019.

Finanční zničení logistického centra

Posledním americkým pokusem, jak rusko-evropský projekt zmařit, je dopis tří senátorů, kteří vyhrožují přístavu Mukran ve městě Sassnitz finančním zničením. Republikáni Ted Cruz, Tom Cottin a Ron Johnson napsali vedení přístavu na Rujáně, že pokud se z projektu okamžitě nestáhne, bude nést finanční následky. Jde například i o možnost kotvení ruských lodí, jež mají pokládku potrubí dokončit. Nord Stream 2 představuje podle senátorů vážnou hrozbu pro evropskou energetickou bezpečnost i národní bezpečnost Ameriky. 

Pro přístav, který z 90 procent vlastní město Sassnitz a zbytek země Meklenbursko-Pomořansko, by to znamenalo bankrot, protože by manažeři ani akcionáři nemohli cestovat do Spojených států a americké lodě ani zboží by nemohly přístav využívat. Společnost Fährhafen Sassnitz GmbH by navíc nemohla provádět finanční transakce prostřednictvím amerického finančního systému. To by v konečném důsledku vedlo k finanční ztrátě ve výši miliard dolarů, varují američtí zákonodárci.

Pod hrozbou sankcí už z projektu loni vycouvala nizozemská firma se sídlem ve Švýcarsku Allseas, jež se specializuje na pokládání potrubí pod mořem. Výhrůžky přístavu na baltském pobřeží mají znemožnit ruským lodím Akademik Čerskij a Fortuna projekt dokončit. V přístavu Mukran je skladováno také potrubí pro plynovod. Proto je místo považováno za logistické a servisní centrum celé výstavby.

Vyhlášení ekonomické války

Americký dopis vyvolal na německé politické scéně pobouření. Státní ministr na ministerstvu zahraničí Niels Annen z SPD reagoval, že si Evropa nesmí nechat líbit vydírání. Německé ministerstvo hospodářství hovoří o tom, že jakákoliv forma extrateritoriálních sankcí porušuje mezinárodní právo. V současné době pandemie covidu-19 není vhodná doba vyostřovat napětí mezi zeměmi formou ekonomických sankcí, uvedla mluvčí úřadu. 

Velmi ostrá slova zvolil současný člen zahraničního výboru parlamentu a známý zelený politik Jürgen Trittin. Jedná se o ekonomické vyhlášení války, míní bývalý ministr životního prostředí. Nelíbí se mu, že si američtí politici zvykli psát německým firmám zastrašující dopisy a jejich agresivita stoupá. Nejde jen o vměšování do suverenity Německa, ale i celé Evropské unie, tvrdí.

Chování Divokého západu

Společnosti, jež se na stavbě Nord Stream 2 podílejí, potřebují podle něj ochranu před chováním Washingtonu, jež připomíná Divoký západ. Angažovat by se měla i kancléřka Angela Merkelová, jež byla zvolena do parlamentu právě za obvod, kde leží i Rujána a přístav Sassnitz. 

Americká ministerstva zvyšují tlak na zapojené evropské firmy i tím, že je nedávno pozvala na videokonferenci, kde jim vysvětlila rizika ekonomických sankcí. Pokud by taktika zastrašování vyšla, byla by zmařena obří investice ve výši 9,5 miliardy eur, napsal deník Süddeutsche Zeitung. Z poloviny stavbu financují velké evropské energetické koncerny – Wintershall, Uniper, Engie, Shell a OMV. Do projektu je pak zapojeno dalších 120 evropských firem. 

Týdeník hrot

  • Tchaj-wan: nejnebezpečnější místo na světě
  • Je drahá paprika drahá?
Objednat nyní