Filozof jednorožcem

Příštím jednorožcem ohodnoceným na miliardu dolarů bude firma Mews Richarda Valtra.

Filozof jednorožcem
Richard Valtr | Tomáš Novák týdeník HROT

Popsat, jaký typ byznysu vystřelil hodnotu firmy Richarda Valtra, není úplně lehké. Mews je architektonický termín pro typické britské řadové domky a také název Valtrovy firmy, pracující pro hotelový byznys. Přináší počítačový systém pro správu rezervací a mnoho dalších věcí označujících se dnes zkratkou PMS (property management system). 

V důsledku se to dá popsat jako virtuální recepce. Protože je ale Richard Valtr původem filozof, má v kapse i koncept hotelů budoucnosti, které se budou skládat podobně jako třeba nábytek z různých částí přicházejících z různých míst. A také bojuje za to, aby se hotely staly součástí měst a sloužily místním lidem. Aby nešlo jen o noclehárny pro turisty.

Kdy budete dolarovým jednorožcem?

Na to by se dalo odpovědět dvěma způsoby. Pokud se podíváme na valuace firem, které rostou stejně jako my, tak se k tomu bodu všichni dostávají. Tedy i my. Kdybychom se teď rozhodli rozjet proces investování přes venture kapitál, to číslo se nám potvrdí. Byli bychom určitě eurovým jednorožcem, takže dolarovým tím pádem také. Ale z našeho strategického pohledu nechceme letos do investičního kola jít, necháváme to na příští rok.

Jste globální firmou. Jak byste srovnal pomoc, kterou dostávaly hotely v Česku a v jiných zemích?

V České republice hotely nedostaly skoro žádnou pomoc. Dívám se na to očima trhu – globálně. Máme tu Prahu, ostatní místa nemají velké zastoupení. A právě u té Prahy mám pocit, že si všichni řekli, že nepotřebuje pomoc, protože si vždycky pomůže sama. To je strategická chyba, každá země má jen jedno hlavní město. Většina vlád se na to jako ta naše nedívala. Třeba Spojené státy na to šly podle mě v pomoci firmám nejlépe, pokud to tak mohu říct, kapitalisticky. Pomohly přežít jen těm, kteří na to měli. Nedávaly peníze do zombie firem. Oproti tomu Evropa pomáhala i těm, kdo ve výhledu pár let nemají perspektivu. Vlády se až příliš bály propouštění a nevyužily krizi k razantnější proměně ekonomiky. Hojily se ty rány, které by nejvíce postihly voliče. Třeba tady v Česku se to ukázalo hodně.

Vy jste ale také sami pomáhali hotelům v krizi. O co šlo?

Měli jsme iniciativu „Hotels for Helpers“, což byla spíše akce na začátku krize pro propojení hotelů a třeba zdravotních sester, které potřebovaly ubytování. My ale chtěli pomoci spíše konstruktivně, a proto jsme se pustili hlavně do dlouhodobého projektu, jak bychom viděli cestovní ruch po pandemii. Chtěli jsme hotely především naučit přemýšlet jinak po této pandemii. Hotely dosud jedou v modelu, že pokud existuje letiště, proudí jim hosté. Letiště je prázdné – hotel je prázdný. Přitom hotely by neměly být takto odtržené od města, kde fungují. Měly by se stát jeho přirozenou součástí, fungovat v místní komunitě. Být multifunkčním prostorem.

V čem by to spočívalo?

Vyvinuli jsme možnost prodávat pokoj na jednotlivé hodiny nebo týdny, měsíce, roky. Protože co je vlastně hotel? Je to noclehárna, kancelář, místo k seznámení, místo pro schůzku a mnoho dalšího. Teď se hotely takto odděleně neprodávají. Když si ale vezmete, jak univerzálním místem může hotel být, je to úplně jiná dimenze. Hotel je město ve městě, ale slouží vždycky jako celek a jen pro někoho. Šéfové hotelů by se na to tak měli dívat a tak je prodávat – více byznysů v rámci jednoho.

Takže se zasedací místností by třeba hotel nečekal, až bude ve městě kongres, ale poskytoval by ji úplně mimo hotelovou službu. Rozumím tomu správně?

Když pracuji z domova, proč nemůžu prázdný hotelový pokoj využít na čtyři hodiny jako kancelář? Většina ulic takový malý hotel má. Samozřejmě je to o nadesignování hotelu, ale to je maličkost. Z globálního hlediska může hotel lokální komunitu zásobovat mnohem lépe, než to dělá dosud. Tady je jeden pokoj, jinde bazén, tady kancelář a podobně. Vzniká tak možnost, jak si poskládat úplně nový hotel napříč těmi stávajícími.

Richard Valtr (38)

•  Studoval filozofii na UCL v Londýně.

•  Začínal ve filmovém průmyslu, při studiích pracoval i jako noční recepční.

•  Jeho rodina podniká v Česku v hotelnictví od devadesátých let.

•  Po návratu ze studií v Londýně se stal projektovým manažerem několika developerských projektů. Ty vyvrcholily založením pražského hotelu Emblem.

•  Mews založil v roce 2012, dnes firma působí zhruba v 62 zemích.

•  Nejraději tráví čas se svou čtyřčlennou rodinou, je vášnivým čtenářem, cestovatelem a fanouškem Arsenalu.

Kdy bude podle Richarda Valtra správný čas na investici, která potvrdí status nového českého jednorožce? Jak se vystudovaný filozof k oboru dostal? Jak skončil jeho pokus, když založil v Londýně galerii? Jaké budou podle něj hotely budoucnosti a proč si je představuje jako předplatné Netflixu? Čtěte v aktuálním vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Filozof jednorožcem
  • Skutečná lekce z 11. září
Objednat nyní