Fiala je frajer

Pětikoaliční vláda slíbila, že obnoví tradici „havlovské“ zahraniční politiky. Premiérova cesta do ostřelovaného Kyjeva tento slib třikrát podtrhla

Fiala je frajer
Premiér ČR Petr Fiala | foto Profimedia.cz

Když se voják proplíží zaminovaným územím, pod nepřátelskou palbou splní úkol a pak se zase stejnou cestou vrátí zpět, zaslouží si za to přinejmenším pochvalu před nastoupenou jednotkou. Ano, premiér Petr Fiala se spolu se svými kolegy z Polska a Slovinska minulý týden při cestě do ostřelovaného Kyjeva nemusel plazit, jel vlakem.

Tato výprava, při níž se nepochybně všem vládním bezpečnostním expertům musely zježit chlupy po celém těle, zasluhuje mimořádné uznání. Fia­la je prostě frajer, klobouk dolů. A není vlastně ani tak podstatné, o čem přesně delegace s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jednala a na čem se dohodli. Cesta byla významná sama o sobě.

Tváří v tvář

Někdy jsou symboly a gesta důležitější než dvouhodinové ostřelování. Do této kategorie patří i nebezpečná výprava do Kyjeva. Mimo jiné poslala vzkaz Vladimiru Putinovi: Můžete nasadit, kolik tanků, raketometů a děl chcete, ale my se vás stejně nebojíme. A pro obyvatele České republiky byla symbolická o to více, že se Fiala vydal do Kyjeva právě 15. března, tedy v den, kdy před 83 lety obsadilo nacistické Německo zbytek českých zemí a vyhlásilo protektorát Čechy a Morava.

Symbolická byla cesta tří premiérů samozřejmě také pro samotnou Ukrajinu. Můžete stokrát přes všechny telemosty a telefonní linky ubezpečovat tamní hlavu státu, že Západ je s vámi, ale když se s ní setkáte tváří v tvář, navíc na horké kyjevské půdě, má to úplně jiné grády, vztah se posune o několik stupínků nahoru. A vysílá to samozřejmě silný signál i směrem do západní Evropy: do Kyjeva se nevydal francouzský prezident Emmanuel Macron ani německý kancléř Olaf Scholz, nýbrž premiéři dvou malých zemí (plus geopoliticky významnějšího Polska).

Návrat do reality

Pětikoaliční vláda si do svého programového prohlášení napsala, že obnoví tradici „havlovské“ zahraniční politiky. Kyjevská výprava je jasným přihlášením k této tezi. Dokonce několikrát podtrženým.

Zatímco ještě poměrně nedávno se na přední stránky evropských deníků dostával tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) zejména kvůli svému flagrantnímu střetu zájmů nebo zpochybňování protiruských sankcí po obsazení Krymu na jaře 2014 a prezident Miloš Zeman svým proputinovským pochlebováním, díky Fialově cestě se prestiž České republiky zase výrazně zvedla. Vlastně nejen díky této výpravě – od počátku bezprecedentní ruské invaze na Ukrajinu patří česká vláda při prosazování protikremelských sankcí k těm nejradikálnějším.

A až se Česká republika v létě ujme předsednictví Radě Evropské unie, bude mít v čele politika, o němž budou všichni vědět, že je to ten, který v březnu odjel do ostřelovaného Kyjeva.

Po návratu z kyjevské mise teď musí Fiala a jeho kabinet dokázat, že se umějí vyrovnat s dalšími aktuálními problémy: uprchlickou vlnou, která nemá od konce druhé světové války obdoby, a razantním zdražením pohonných hmot, elektřiny, plynu a dalších základních potřeb.