Sto milionů v Arce, nepovedené realitní projekty i sázka na novou banku. Církev se v Česku učí investovat. Zatím jí to moc nejde
„Nenič se honbou za bohatstvím, měj rozum a rychle přestaň s tím. Jen je zahlédneš, bohatství už tu není, roztáhne křídla jako orel, k nebi uletí,“ stojí v jednom biblickém přísloví, které poměrně dobře charakterizuje současné dění v církvi.
Ta se učí investovat miliardové sumy, které jí každý rok plynou od státu, a zajistit si tak dlouhodobou světskou stabilitu. Některé její projekty však budí rozpaky, neboť investované prostředky spíše příznačně zamávaly křídly a zmizely kdesi v nebi. Tedy v tom lepším případě.
I proto se aktuálně mezi církevními hodnostáři bouřlivě diskutuje o tom, jakou formou se o peníze starat. Církev je ale státem ve státě se stovkami organizací, kde panují velmi složité vztahy napříč různými názorovými proudy, jednotlivými diecézemi i navázanými zájmovými skupinami. Navíc církev v horizontu pěti až deseti let čeká zásadní generační obměna, která sama o sobě vytváří pnutí. Odlišné pohledy na správu peněz a investování obecně je ještě zesiluje.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot