Export do Polska a Česka zachraňuje německou ekonomiku

Německé firmy se po brexitu přeorientovaly na východ. Výrazně roste export do Polska, Česka, Maďarska i Ruska.

Export do Polska a Česka zachraňuje německou ekonomiku
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pandemie covidu odeznívá a evropské ekonomiky se opět vracejí k růstu. V případě německého exportu, který je pro sousední ekonomiku stejně jako pro Česko klíčový, se ukazuje, že se po odchodu Spojeného království z bruselských struktur největší evropská ekonomická mašina přeorientovala směrem na východ. Konkrétně na Polsko, Českou republiku, Maďarsko a Rusko. V těchto zemích rostl v prvním pololetí export německých firem meziročně více než o dvacet procent. Platí to i obráceně, tedy že se zvyšuje vývoz z těchto zemí do Německa. 

Vyplývá to z dat organizace Ost-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft. Export do zemí východně od Berlína se zvýšil o 24,3 procenta. Naopak se propadá obchodní výměna se Spojeným královstvím. Od ledna do června to bylo meziročně o 2,3 procenta méně. Čtyřicetimilionové Polsko se stalo pátým největším obchodním partnerem Německa, přeskočilo Francii a je jen těsně za Spojenými státy. Británie se propadla až na jedenácté místo.

Předseda organizace Oliver Hermes zdůraznil, že se z východní Evropy stává pro německé firmy klíčový partner. Do konce roku 2019 tu celkově investovaly 145 miliard eur a vytvořily 1,9 milionu pracovních míst. 

V prvním pololetí objem exportu do zemí střední a východní Evropy vzrostl na 124 miliard eur, dovoz činil 121 miliard eur, a povyskočil dokonce o 25,8 procenta. Obchodní výměna s tímto regionem tvoří celkem pětinu německého zahraničního obchodu.

Politická rovina

Statistikám vévodí Polsko, následuje Česko, Maďarsko, Rusko a Slovensko. Hermes nicméně poukázal na znepokojivou politickou rovinu, protože německou vládu společně s Bruselem rozčiluje politické směřování Varšavy a Budapešti ohledně dodržování zásad právního státu a nezávislosti médií. Šéf výboru, jenž podporuje ekonomickou spolupráci s tímto regionem, vyzval vládu v Berlíně, aby usilovala o narovnání vztahů s polskou i maďarskou vládou a Evropskou komisí. 

Z dat vyplývá také to, že navzdory protiruským sankcím ze strany EU stoupl v prvním pololetí export mezi Berlínem a Moskvou o 24,7 procenta. I proto by podle Hermese nemělo být zpochybňováno zprovoznění nového plynovodu pod Baltem. 

„Nord Stream 2 nesmí být retrospektivně zpochybňován ani novou federální vládou,“ vzkázal novému německému kabinetu, který vznikne po volbách na konci září. Vláda by také měla východním zemím nabídnout alternativu k čínské hedvábné stezce a pomáhat se zaváděním klimaticky šetrných technologií.

Vítězství v parlamentních volbách obhajuje koalice CDU/CSU, jež v roce 2017 získala téměř třetinu hlasů. Nyní ji ale v průzkumech přeskočila sociální demokracie, SPD. Na třetím místě jsou Zelení. Pokud by se volby konaly na konci srpna, SPD by získala 23 procent hlasů, unie CDU/CSU 21 procent, Zelení 18 procent, FDP 12 procent, Alternativa pro Německo 11 procent a Levice šest procent. Nejvíce by si polepšili Zelení, kteří před čtyřmi roky získali devět procent odevzdaných hlasů.