Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Dělat obyčejná elektrická auta už umějí, teď se pouštějí rovnou do těch, která mohou i létat. Čínské automobilky se rozhodly využít své know-how z vývoje vozů na baterky a posunout ho do nové dimenze. A nového živlu.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Celkem 146 zakladatelů, ředitelů a investorů českých technologických startupů napsalo premiérovi Petru Fialovi (ODS). Žádají o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií.
Úvahy o znovuzavedení karenční doby je třeba rázně odmítnout. Nemocný člověk prostě nemá chodit do práce a léčit se sám. Všechno ostatní je hazard se zdravím zaměstnanců.
Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek zvažuje vrátit marodění na pracoviště. Profesor Válek nemá problém s tím, že zaměstnanci budou tak trochu tlačeni k tomu, aby raději přecházeli nemoc, pokud nechtějí přijít o část svého příjmu. Řeč je o karenční lhůtě, která je tři roky od zrušení opět ve hře. Nezbývá než zopakovat sdělení, s nímž proti ní odbory a dvě levicové (tehdy ještě parlamentní) strany, KSČM a ČSSD, bojovaly: Netrestejte zaměstnance za to, že jsou nemocní. Neohrožujte onemocněním jejich kolegy v práci.
Proč mluvím o trestu? Jak jinak nazvat situaci, kdy člověka přepadne viróza, a přesto jde do práce, kde se snaží přejít teplotu, únavu či bolest hlavy, takže se pěkně potrápí, jen aby z okna nevyhodil několik tisíc korun. Anebo je zodpovědný ke svému tělu a zdraví, lehne s neschopenkou doma, ale tím už je méně zodpovědný ke svému domácímu rozpočtu.
Pár kapek oleje do ohně s „citlivostí“ sobě vlastní přilila i Národní ekonomická rada vlády, od níž zaznělo cosi o tom, že výpadek výdělku v délce trvání několika málo dní si většina zaměstnanců může snadno řešit z vlastních úspor. To jako vážně? Něco takového zazní v době, kdy lidé kvůli stávající hospodářské krizi stále více šetří (Český statistický úřad potvrdí)?
Připomeňme si, jak to vypadalo předtím, v době rušení karenční lhůty před čtyřmi lety. Podle tehdejší zprávy ministerstva práce a sociálních věcí chřipku a další virózy běžně přecházela třetina Čechů. MPSV pracovalo s výsledky průzkumu agentury STEM/MARK. V téže zprávě ministerstvo uvedlo také to, že díky zrušení karenční doby nemocní s průměrnou mzdou nepřišli za první tři dny nemoci o 2688 korun. A to ani v době, kdy byla naše ekonomika trochu v kondici, nebyla zanedbatelná částka.
Jiný, také čtyři roky starý, průzkum společnosti Behavio tehdy jen potvrdil, že většina Čechů nemoci přechází, protože si nemůže výpadek v zaměstnání a nižší příjem dovolit. Vyplynulo z něj, že s mírnějším nachlazením přijdou do práce spíš lidé z kanceláří, manuálně pracující přecházejí téměř každou nemoc.
Jistě, nemocný člověk může sáhnout po sick days, které nabízejí jen někteří zaměstnavatelé. Tyto volné dny si však vybere už při prvním marodění, takže přijde-li recidiva třeba virózy, nezbývá mu než sbalit si léky, jít do práce a kolegům se hned ráno omlouvat za kapénky, kterými se s nimi o svoji chorobu možná podělí.
Zaměstnavatelé strašili tím, že po zavedení placení prvních tří dnů nemocenské stoupne počet simulantů, a tedy i krátkodobá nemocnost. Nevím o tom, že by to nějaká data potvrzovala. Co ale vím, je, že naopak kvůli přecházení nemocí tratí zdravotní pojišťovny, stát i samotní zaměstnavatelé. Párkrát nemoc přejdete a zaděláte si na delší, které jste se mohli včasnou léčbou vyhnout.
Nemocný člověk nemá chodit do práce a léčit se sám. O své diagnóze nemá rozhodovat on sám, ale lékař, stejně tak o tom, jakým způsobem a jak dlouho bude probíhat léčba. Všechno ostatní je hazard se zdravím zaměstnanců.
Autor je členem předsednictva Odborového svazu státních orgánů a organizací, je koordinátorem publicity několika odborových svazů
