Evropský hlad začíná u prasat
Plyn, hnojiva a krmiva podražily o stovky procent. Jde o základní vstupy v zemědělství, od kterých se odvíjí cena veškerých potravin.

V rámci výzkumného projektu CEVEMA pod Českou zemědělskou univerzitou se tým vědců pokouší vyvinout model cenotvorby vepřového masa, a přinést tak chovatelům transparentní nástroj, jaká cena je vlastně férová. Součástí projektu je i predikce cen a z historických dat je patrné, že dosud měli autoři poměrně přesný odhad. S mírnými výkyvy se jak predikční, tak reálná cenová křivka v zásadě překrývají.
Pro letošní březen to už neplatí. Vědci předpověděli prudký pokles a cenu 105,11 eura za sto kilo jatečně upraveného těla (JUT), což je jednotka, ve které se cena vepřového obvykle uvádí. Má to logiku, cena masa po Novém roce standardně klesá a růst začíná zase až s Velikonocemi a startem grilovací sezony.
Evropa navíc už téměř rok a půl bojuje kvůli omezením vývozu do Číny z důvodu výskytu prasečího moru s nadbytkem vepřového. Čeští chovatelé tak byli nuceni maso prodávat za podnákladové ceny.
Podle monitoringu Evropské komise však místo toho cena vystřelila nahoru a v polovině března stálo sto kilo JUT v Česku 168,70 eura. Nadto se očekává omezení exportu největšího evropského vývozce Španělska. Právě tamní nízké ceny tuzemské chovatele mnoho měsíců drtily.
Slovy prezidenta Agrární komory Jana Doležala by za normálních okolností byl pro chovatele čas „otevřít šampáňo“. Jenže poté, co Rusko odstartovalo válku na Ukrajině, není na potravinovém trhu stejně jako na dalších trzích normální prakticky nic a vysoké ceny neveselou situaci chovatelů nijak nezlepšily.
Evropa přiznává: V krmivech nejsme soběstační
Přetlak masa přitom alespoň zatím přetrvává a představitelé Komise i české vlády ujišťují obyvatelstvo, že zásobování Evropy potravinami je zajištěno. „V současné době v EU nedostatek dodávek potravin nehrozí,“ prohlašuje rezolutně místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.