Bruselská remíza. Merkelová částečně ustoupila Orbánovi

George Soros je trpce zklamaný. Americký finančník maďarského původu, jenž se pro své levicově-liberální přesvědčení stal oblíbeným strašákem v rukou kvazikonzervativních populistů celého světa, doufal, že mu bruselský summit Evropské unie na začátku prosince přinese satisfakci. Věřil, že Evropská rada, shromáždění nejtěžších vah evropské politiky, zatne tipec jeho nejhalasnějšímu odpůrci, premiérovi jeho staré vlasti Viktoru Orbánovi, a předsedovi polské vlády Mateuszi Morawieckému. 

Ti dva se předtím pokusili Unii vydírat. Hrozili zablokováním veškerého toku unijních peněz do členských zemí, pokud bude Brusel – zhruba řečeno – spojovat jejich vydávání s „dodržováním principů právního státu“. 

Ztráta legitimity?

Jak víme, bruselské jednání dopadlo jakousi remízou. Řečená podmínka i nadále platí, ale týká se výhradně způsobu, jímž budou členské státy evropské peníze využívat. Posuzovat to bude Evropská komise, ale bude k tomu mít méně prostoru, než by podle evropských pravidel bylo běžné. Bude také hodně záležet na přezkoumání Evropským soudním dvorem; to celou věc protáhne. Když česká eurokomisařka Věra Jourová řekla, že očekává výsledek v řádu měsíců, byl to výraz optimismu, nikoli beznaděje. Kromě toho – a to je obzvlášť důležité – začne ona podmínka platit až za dva roky.