Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Tuto zimu už EU bez problémů přežije bez ruského plynu, ceny jsou na předválečných úrovních. Pro příští zimu bude zásadní, jak se bude vyvíjet ekonomika v Číně a s tím spojená poptávka po LNG a ropě.
Zásoby zemního plynu byly v Evropě na přelomu ledna a února na rekordních úrovních. To především znamená, že se nenaplní katastrofické scénáře, že bez ruského plynu budou Evropané mrznout, nepustí si televizi a budou muset spát ve dvou svetrech.
Evropské zásobníky byly ke konci ledna naplněné v průměru na 72 procent. V Česku to bylo 76 procent, v sousedním Německu 79 procent. Loni přitom zásoby zemního plynu byly už v polovině ledna pod padesáti procenty. Při současné spotřebě (a teplotách) by zásoby plynu Česku stačily na dalších 116 dní, tedy až do května.
Mírná zima, snížení poptávky po plynu a zvýšení dodávek plynu z Norska a kapalného plynu z celého světa znamenají také to, že se v nizozemském uzlu TTF prodává klíčová fosilní komodita za šedesát eur za jednu megawatthodinu, před rokem to bylo sedmdesát eur. Loni v srpnu krátkodobě dosáhla cena na trhu přes 330 eur za megawatthodinu.
Odborníci ještě loni v létě v době, kdy se Rusko rozhodlo zastavit dodávky plynu do Evropy plynovodem Nord Stream 1, varovali před krušnou zimou a možným přídělovým systémem pro průmysl a domácnosti, nyní se pozornost analytiků i politiků přesouvá už směrem k další zimě.
Ceny fosilních komodit, nejen plynu, ale i ropy, budou záviset zejména na ekonomickém oživení největší asijské ekonomiky. „Až se čínská ekonomika zvedne, nebude snadné koupit plánované objemy na světovém trhu,“ varoval například šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Počítá s tím, že k dispozici nebude mít Evropa už žádný ruský plyn a na světovém trhu jej může být nedostatek, pokud zvýší poptávku komunistická velmoc.
Čína tak drží „divokou kartu“ pro vývoj cen energií v Evropě pro další zimu. „Situace je spíše o nejistotě a o tom, jak těžké je plánovat,“ vysvětlila pro Rádio Svobodná Evropa Agathe Demaraisová z analytické společnosti Economist Intelligence Unit.
Zásadní bude, jak se během jara a léta podaří naplnit evropské zásobníky a jak teplá nebo studená bude zima v topné sezoně 2023 až 2024. Ofxordský institut energetických studií vypočítal, že evropské země zvýšily dovoz LNG z 83 miliard metrů krychlových v roce 2021 na 141 miliard metrů krychlových v roce 2022 a z velké části dokázaly nahradit ruský plyn.
Na druhou stranu, odklon od ruských fosilních zdrojů vyšel evropské vlády na obrovskou sumu peněz. Celkem od září 2021 do listopadu 2022 vyčlenily evropské státy na pomoc průmyslu a domácnostem neuvěřitelných 706 miliard eur, uvedl bruselský think-tank Bruegel.
Demaraisová dodala, že Evropané měli zatím extrémní štěstí, že došlo k souběhu několika faktorů a nenastal energetický kolaps. Kromě mírných teplot to je právě nepříznivý ekonomický vývoj v Číně, který drží globální poptávku po energetických komoditách na nižších úrovních než před covidovou pandemií.
Pokud se čínská poptávka výrazněji zvýší, může dojít k prudkému nárůstu cen dodávek zkapalněného plynu. To by opět zrychlilo míru inflace v zemích EU. Čína spotřebovává pětinu globální produkce ropy a stala se také největším dovozcem LNG.
Hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří ve francouzské investiční bance Natixis Alicia García-Herrerová připomenula, že čínský režim plánuje návrat k vysokému ekonomickému růstu a pro tento rok usiluje o růst čínské ekonomiky o pět procent.
Na druhou stranu, ve větší míře nakupuje ropu i plyn s výraznými slevami právě od Ruska. I proto mírní obavy některých analytiků z čínského vlivu na ceny plynu v Evropě. Pro Peking je v současné době prioritou zajistit nízké ceny tepla a dalších energií pro čínské domácnosti. Zatím také nehrozí úplné otevření místní ekonomiky kvůli pokračování pandemie covidu.
