Nový trend. Evropané chtějí umělé maso

Stále více lidí se ve Francii a v Německu odklání od tradičního masa a žádá ekologičtější varianty. Kromě rostlinných náhražek to je i produkce masa z kmenových buněk.

Nový trend. Evropané chtějí umělé maso
ilustrační foto | Profimedia.cz

Evropský spotřebitel je stále více nakloněn alternativnímu masu. Ať už se jedná o rostlinné náhražky v podobě hamburgerů složených zejména z hrachu a obarvených červenou řepou (někteří výživoví poradci namítají, že takový výrobek není zdravější než maso), nebo o variantu laboratorně vypěstovaného svalu. 

Zejména maso z Petriho misek se těší podpoře velké části Francouzů i Němců. Obě země tvoří největší trhy v rámci EU a určují další evropskou agendu nejen v potravinářství. 

Experti z britské Univerzity v Bathu zveřejnili studii, ve které dokazují, že poprvé v historii většina Němců uvedla, že omezují spotřebu masa kvůli dopadům na klima i kvůli zabíjení zvířat a jsou otevřeni variantám umělého masa, jež je produkováno v laboratorních podmínkách pomocí kmenových buněk. Ty mají za normálních okolností na starosti obnovu svalových tkání v živém organismu, pokud dojde ke zranění.

Většina Němců maso omezuje

Na základě dotazování tisíce respondentů v Německu i ve Francii vyšlo najevo, že se pouze 45 procent Němců označilo za plnohodnotné „masožravce“. Navíc 31 procent aktivně dodržuje flexitariánskou dietu, to znamená, že výjimečně pozřou maso, ale musí pocházet z biochovů.

Ve Francii je pravověrných konzumentů masa 69 procent, 26 procent dotázaných ale jeho spotřebu omezuje. Navíc 44 procent Francouzů a 58 procent Němců dodalo, že by bylo ochotno vyzkoušet maso z laboratoře, u kterého není potřeba zabíjet zvířata. 

Studie upozornila i na to, že Němci patří v Evropě k nejvíce vegetariánským národům a konzumace masa na hlavu tu každým rokem klesá. Také polovina francouzských spotřebitelů přiznala, že uvažuje o snížení spotřeby masa v následujících letech. 

Pojídání masa bude morálně neobhajitelné

Vedoucí studie z katedry psychologie Christopher Bryant zdůraznil, že se společnost v Evropě blíží k bodu, kdy bude morálně neobhajitelné pojídat maso z velkých průmyslových chovů. „V souvislosti s tím, jak se konzumace zvířat stává méně běžnou, pravděpodobně zaznamenáme nárůst poptávky po alternativách, jako je rostlinné nebo uměle vypěstované maso,“ vysvětlil.

Překvapivě jsou umělému masu nakloněni lidé ve Francii i v Německu, kteří pracují v zemědělství. To by mohlo vést k tomu, že se zemědělci budou moci více zaměřit na udržitelné chovy, protože masovou poptávku po levném mase v následujících letech nahradí laboratoře. Produkce masa a mléka přitom globálně stojí za 14,5 procenta vypouštěných skleníkových plynů. 

Ve světě už řada velkých producentů masa, jako je Cargill, Tyson Foods či PHW, navazuje spolupráci s firmami, jež se angažují ve vývoji umělého masa. To je zatím cenově nekonkurenceschopné.

Karbanátek za sedm milionů

Nizozemský vědec Mark Post na projektu umělého masa pracuje léta, první hamburger z laboratorní misky vznikl v roce 2013. V té době vyčíslil jeho hodnotu na 250 tisíc eur (6,8 milionu korun). Cena technologie ale od té doby výrazně klesá, za pár let by se jeden hamburger mohl prodávat za deset eur (270 korun). Jde o to, že se komerční produkce musí dělat ve velkých objemech. Firma Mosa Meat, kterou Post založil, slibuje, že první burgery ze zkumavky uvede na trh v roce 2022.

Nathalie Rollandová, francouzská expertka na produkci umělého masa, která se také na studii podílela, je přesvědčena, že zájem o uměle vytvořené maso bude stoupat. S ohledem na šíření nemoci covid-19 budou lidé žádat variantu bezpečného masa, jež nepochází z velkochovů, ve kterých může docházet k přenosu virové nákazy. 

Velkochovy a antibiotika

Ředitel berlínské společnosti ProVeg International Jens Tuider připomenul další riziko chovů zvířat. Tím je časté používání antibiotik, které vede k vyšší rezistenci mikrobů na léky také u lidí. „Celosvětově se 70 procent antibiotik používá v intenzivním zemědělství, což dramaticky snižuje účinnost antibiotik určených pro člověka. Je to vážná hrozba pro veřejné zdraví na celém světě,“ zdůraznil. Hrozí, že každý rok na nemoci rezistentní na antibiotika zemře deset milionů lidí. Cílem neziskové organizace je snížit spotřebu masa z živočišných chovů do roku 2040 na polovinu. 

Tuider vnímá v německé společnosti značný posun, protože se začíná odvracet od laciného masa ze supermarketů. Z omezování spotřeby masa se stává mainstream, tvrdí.

Trend odklonu od masa a změnu preferencí zákazníků chce využít i největší potravinářský koncern na světě, společnost Nestlé. Od srpna nabízí rostlinnou alternativu k tuňákovi, což je nejpopulárnější rybí maso na světě. Má se používat do sendvičů, na pizzu, do salátů. Základní surovinou náhražky je opět hrách. Technologický ředitel švýcarské společnosti Stefan Palzer vysvětlil, že tím koncern bojuje proti nadměrnému rybolovu v mořích a přispívá k udržení biodiverzity ve světových oceánech.

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní