Evropa za bronzovým štítem

Před 2500 lety odrazili staří Řekové perskou invazi. Polozapomenutá válka dala vzniknout dnešní Evropě

Evropa za bronzovým štítem
Jakožto bývalý tyran nebyl Miltiadés pro Atéňany zrovna důvěryhodnou osobou. Před bitvou u Marathonu však správně vsadili na jeho vojenský instinkt. | Profimedia.cz

Představme si nepravděpodobnou situaci, že by se na audienci u čínského prezidenta Si Ťin-pchinga objednala delegace jakési zapadlé vesnice v horách Kyrgyzstánu. Namísto uctivého poklonokování by k jednomu z nejmocnějších mužů planety vtrhla tlupa zženštile vyšňořených hulvátů, kteří by bez jakýchkoliv okolků začali vyhrožovat, že jestli se Čína nepřestane navážet do Tibetu, pocítí nepředstavitelný hněv oné vísky.

Si Ťin-pching by byl takovým chováním jistě rozčilen, ale i udiven. Ještě více by však byl udiven, pokud by ona vesnice spolu se svými sousedy za pár let opravdu rozmetala na kusy ambiciózní projekt Hedvábné stezky a zastavila expanzi Číny na západ. O nějakých 150 let později by pak pravnuci těchto mužů v troskách Pekingu zapálili mauzoleum Mao Ce-tunga.

Podobná událost se v dějinách skutečně stala. Těmi podivnými muži v červených pláštích s dlouhými, udržovanými vlasy byli vyslanci starořecké Sparty, tehdy opravdu jen větší vesnice. Jejich protivníkem byl perský král Dareios I., vládce nejmocnější říše světa a „král králů“. Válka, kterou setkání odstartovalo, vyvrcholila bitvami u Thermopyl a Salaminy přesně před 2500 lety. Jejímu výsledku vděčíme za to, že Evropa je dnes Evropou a vyznáváme ideály demokracie, nikoliv zoroastrismu.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit