Evropa na hraně blackoutu. Hrozily hodiny bez elektřiny

Evropská přenosová soustava se jen těsně vyhnula největšímu výpadku elektřiny od roku 2006

Evropa na hraně blackoutu. Hrozily hodiny bez elektřiny
ilustrační foto | Shutterstock.com

Operátoři nejen český elektráren a dispečinků přenosových soustav prošli předminulý pátek náročnou směnou. Možná vůbec nejnáročnější v dosavadní kariéře. „V pátek 8. 1. 2021 ve 14.05 hodin došlo k poklesu frekvence ve vnější rozvodné síti na 49,75 hertzu,“ popsal Jaroslav Bobák, vedoucí odboru řízení provozu zlínské teplárny, která spadá do skupiny Sev.en.

Laikům technický údaj o frekvenci v soustavě na první dobrou nejspíš nic neřekne, ale energetiky dokáže dost vyděsit. Za normálních okolností se frekvence v drátech má pohybovat těsně kolem 50 hertzů a vychýlení o 0,25 hertzu už představuje mimořádně rizikovou situaci, která hrozí přerůst v masivní blackout.

„V případě Temelína i Dukovan to znamenalo, že automatické regulační systémy tomu přizpůsobily chod turbogenerátorů a přešly na takzvaný režim regulace otáček. Zároveň posádky blokových dozoren přešly do zvláštního stavu, který znamená přibližně třicet úkonů a kroků podle zvláštního předpisu pro tuto situaci,“ popsal dění v českých jaderných elektrárnách Petr Šuleř, vedoucí útvaru jaderné komunikace v ČEZ. 

V podobné pohotovosti přitom byli operátoři napříč Evropou. Zhruba za hodinu se jim podařilo stav sítí zase srovnat a většina veřejnosti nakonec nic nezaznamenala. Přesto panuje shoda, že šlo o nejkritičtější situaci za posledních 14 let a nechybělo moc, aby se Evropa ocitla na několik hodin bez elektřiny.

Co pokles frekvence způsobilo? O dění a možných příčinách si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Hrot, které vyšlo v pondělí 18. ledna.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní