Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Rumunsko podpořilo těžbu hořčíku společnosti Verde Magnesium, za kterou stojí americký kapitál. Klíčová surovina pro automobilový průmysl by se měla začít těžit v roce 2027.
Zákaz spalovacích motorů vyvolal obrovské emoce, zatímco nutnost změny systému emisních povolenek zůstala na vedlejší koleji.
Evropský parlament býval v posledních letech často zelenější než superzelená Evropská komise. Hlasováním z minulého týdne tuto pověst zlomil, když poslanci odmítli klíčové elementy legislativního superbalíku Fit for 55.
To se sice netýkalo emotivního a ve veřejné debatě převládajícího zákazu prodejů vozů se spalovacími motory po roce 2035, který europoslanci odkývali, odmítli však rozšíření systému emisních povolenek na osobní dopravu a domácnosti a postupné snižování přídělu uhlíkových certifikátů zdarma a s tím související zavedení uhlíkového cla pro výrobky ze zemí mimo EU, na které emisní obchod nedopadá. Lze říct, že parlament udělal přesný opak toho, co by bylo v tuto chvíli přínosné.
Zákaz vozů produkujících emise „na výfuku“ sice nechává málokoho chladným, vzhledem k pokročilým plánům automobilek v elektromobilitě i skutečnosti, že se zákaz reálně projeví až kolem roku 2050, jde však spíš jen o symbolické gesto.
V čase, kdy spotřebitele drtí rekordní růst cen energií, nejspíš skutečně není ta nejvhodnější doba na to, uvalit na domácnosti další náklad v podobě emisní povolenky, a odmítnutí parlamentem lze chápat. Na druhou stranu, opatření mělo platit až od roku 2029. Jaká bude v té době cena elektřiny a plynu, nikdo neví. Šlo navíc o těžce vyjednaný kompromis.
Vůbec nejhorší však je, že poslanci propásli šanci narovnat podmínky mezi sektory ekonomiky, které nejsou povolenkami zatíženy stejně. Nehledě na neevropskou konkurenci, která je vůči domácím výrobcům v jasné výhodě.
Právě to měla změnit uhlíková cla. Kritici mají pravdu, že dopady odmítnutých opatření by byly značné. Pokračovat v současném režimu však také není možné.
