Nenápadný rozsudek Soudního dvora EU týkající se zrušené herny v Děčíně může vést k zásadnímu průvalu evropského práva do každodenní reality Česka a dalších členských zemí.
Soudní dvůr Evropské unie vynesl na konci minulého roku mimořádně důležitý, dost možná přelomový rozsudek. Na první pohled moc zajímavě nevypadá, protože se týká jedné severočeské herny, jejíž provoz před sedmi lety zakázalo město Děčín. Hned na ten druhý je to ale jiné. Soudní dvůr totiž jen na základě skutečnosti, že dotyčná herna ležela 25 kilometrů od hranic a kromě českých do ní prokazatelně jezdili i němečtí zákazníci, rozhodl, že na případ je třeba aplikovat jeden ze základních článků Smlouvy o fungování EU, který zakazuje omezování volného pohybu služeb. A že se tudíž musí zabývat tím, jestli její zrušení nebylo v rozporu nejen s českým, ale také s evropským právem.
Evropský rozsudek se sice týká hazardu, ovšem z logiky věci plyne, že stejně může nyní argumentovat úplně každý poskytovatel služeb v Česku (nebo v jakémkoli jiném státě EU), pokud prokáže, že mezi jeho klienty patří nejen Češi, ale i občané nějaké jiné evropské země. Jinak řečeno, prakticky každý pražský hospodský – a nejen pražský, ale i náchodský nebo vimperský; stačí, když si u něj dá jednou začas pivo Polák či Rakušan – může u českých soudů argumentovat tím, že nějaká regulace ze strany úřadů, která postihla jeho podnikání, je v rozporu s evropským právem.