Vybrané článkyz týdeníku The Economist
ESG – tři písmena, která planetu nezachrání
Řešit najednou ekologii, sociální odpovědnost a správné firemní řízení je nesmysl. Bohatě by stačilo se zaměřit na jediný cíl, na emise.
Jste-li ten typ člověka, co se zdráhá investovat do firem, které znečišťují planetu, tyranizují zaměstnance a cpou do svých vedoucích orgánů nejrůznější kamarádíčky, určitě jste už slyšeli o nejžhavějším trendu ve světě financí – o udržitelném a zodpovědném financování, známějším pod anglickou zkratkou ESG (environment, social, governance).
Je to pokus o zlepšení fungování kapitalismu a řešení vážného nebezpečí klimatické změny. V posledních letech zaznamenalo ESG obrovský boom – titáni investičního managementu tvrdí, že více než třetina jejich aktiv, tedy celkem zhruba 35 bilionů dolarů, je monitorována optikou ESG nebo něčeho podobného. Udržitelného investování mají plná ústa manažeři a úředníci po celém světě.
Možná si proto říkáte, že z toho vzejdou velké věci. Mýlíte se. Ona tři písmena se totiž za těch pár let stihla stát zkratkou pro podfuky a kontroverze. Američtí pravicoví politici svádějí prudce rostoucí ceny u benzinových pump na „klimatický kartel“. Whistlebloweři obviňují průmysl z lakování klientů na zeleno. Firmy jako Goldman Sachs nebo Deutsche Bank prošetřují regulátoři.
Aktivity kolem ESG zkrátka bývají vedeny dobrými úmysly, ale často jsou úplně pomýlené. Reálně hrozí, že si kvůli nim mnoho firem bude klást vzájemně neslučitelné cíle, spousta lidí přijde o úspory, a hlavně nijak nepokročíme v boji s klimatickou změnou. Je to strašný binec, který je třeba nemilosrdně roztřídit.
Všichni se vezou
Vznik zkratky ESG se datuje do roku 2004. Na začátku stála myšlenka, že by investoři měli posuzovat firmy nejen podle jejich komerčních výsledků, ale také podle ekologických a sociálních kritérií a kvality jejich řízení. A že se těmto kvalitám dají přiřadit číselné hodnoty.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
