Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Kniha „Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí“ ukazuje, jak si naši minulost – a tedy i budoucnost – představuje moderní progresivní levice.
Každý, kdo na vlastní kůži zažil 20. století, ví, že historie se dá vykládat mnoha různými způsoby. Vlastní – velmi hrdinské a velmi unifikované – dějiny měli komunisté i nacisté. Vlastní dějiny – mnohem méně hrdinské a řádově rozmanitější – máme my Evropané žijící v demokracii a kapitalismu. A pak jsou tu dějiny nové, progresivistické, které kapitalismus (už zase) líčí jako univerzální zlo.
Krátce před Vánocemi vydalo nakladatelství Neklid pozoruhodnou knihu sociologa Raje Patela a environmentálního historika Jasona W. Moora „Dějiny světa na příkladu sedmi laciných věcí“. Kniha rozsáhle překrucuje historii, ale stejně si ji stojí za to přečíst. Asi stejně, jako mělo smysl někdy okolo roku 1910 číst – daleko tlustší a nudnější – Marxův Kapitál.
Jedná se vlastně o kulturní, ekonomické a sociální dějiny kapitalismu a autoři považují jeho vliv na osud světa za natolik destruktivní, že posledních zhruba pět století mají potřebu označovat slovem „kapitalocén“. Oněmi sedmi lacinými věcmi myslí přírodu, peníze, práci, péči (tedy neplacenou, většinou ženskou domácí práci), potraviny, energii a životy. Všechno tohle, jak tvrdí kniha, potřebuje kapitalismus nutně k životu a potřeboval to už v 16. století, když Španělé do stříbrných dolů v Potosí nahnali indiány a stromy kvůli tavení rudy vykáceli s takovou důkladností, že se dřevo nakonec muselo vozit z 500 kilometrů vzdálených lesů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
